Drazí bratři a drahé sestry,

přinášíme vám poselství apoštola sv. Petra, ve kterém se nám ukazuje základ našeho života a našeho svědectví v tomto čase.

Jak jste si jistě všimli, v poslední době přichází jedno poselství za druhým, se zvýšenou četností. Přichází také od různých nástrojů, kromě Pána samotného. Nedivte se tomu. Opravdu jsme v čase, kdy Bůh zapojuje svou Církev celého vesmíru ku prospěchu Země, tak aby ukázal své působení lidstvu.

Mimo to, co se nás týká, jako členů Centrální buňky, jsme zapojeni do působení mimořádných nástrojů a celé Církve, s níž žijeme v živém společenství a s níž působíme v jednotě. Naším svědectvím se s vámi chceme rozdělit o to, co je nám ukazováno a vysvětlováno v této době, s důrazem na věci nové a zvláštní. Nedivte se ani tomu. Doba je silná a tlačí nás k novosti a ke slavnému Kristovu příchodu.

Doufáme, že toto všechno vám pomůže odpovědět plně na to, co nás naše křesťanská víra učí žít. Bratrsky vás zdravíme a žehnáme vám.

Stefania Caterina e Tomislav Vlašić

1. května 2020

Poselství apoštola sv.Petra

Oznamujte slavný Kristův návrat

Drahé děti, žehnám vám. Všichni jste moje děti, kromě toho, že jste mými bratry. Rád bych vám vysvětlil několik, pro vás důležitých, věcí.

Jak víte, kázání nás apoštolů, byla svědectvím toho, co jsme prožili.¹ Hlásali jsme, že Ježíš Kristus, Boží Syn, pravý Bůh a pravý člověk, se vtělil na Zemi, zemřel, vstal z mrtvých a vstoupil na nebe. To bylo středobodem našeho kázání.²

Museli jsme se střetnout se soudobou židovskou mentalitou, s naším náboženstvím, které odmítalo Nejsvětější Trojici. Považovalo Ježíše za rouhače, protože se prohlašoval za Božího Syna.³ Bylo pro nás zásadní vyjasnit vztah mezi Starým zákonem a Evangeliem, mezi Starou a Novou smlouvou. Ježíš vskutku představoval naplnění všech zaslíbení, která dali proroci izraelskému národu, vrchol pouti našeho lidu. Z lidu Staré smlouvy se měl narodit lid Smlouvy nové, lid nový a vykoupený, zrozený obětí na Kříži.⁴

Byli jsme si vědomi, že hlásáme něco mimořádného, novost, která otřásala myšlením našich krajanů a pohanů, s nimiž jsme přišli do styku. Hlásat, že Bůh sestoupil na Zemi a vtělil se, nebylo zcela nové: o sestoupení bohů mezi lidi přemítala i některá pohanská náboženství. Ale hlásat, že na Zemi sestoupil Boží Syn, zemřel na kříži za naše hříchy, vstal z mrtvých a vystoupil na nebe bylo něčím neslýchaným.

Tím ale naše hlásání nekončilo. Věděli jsme, že se Ježíš vrátí na Zemi a proto jsme hlásali jeho druhý příchod. Pro nás apoštoly, byl Ježíšův návrat něčím bezprostředním⁵ a tím by se také stal, kdyby Církev plně odpověděla a lidstvo se obrátilo, což se nestalo.

Téměř všichni si myslí, že prvotní Církev byla dokonale jednotná a solidární. To je ale idylická představa neodpovídající skutečnosti. Byli mezi námi mnozí svatí, ale v našich křesťanských komunitách se začaly ukazovat první rozepře, protože démon započal své zničující dílo. Přicházeli mnozí, aby se stali členy Církve, ale ne všichni byli upřímní, zvláště ti vzdělanější. Ti vyhledávali především čestná místa mezi jednoduchými a málo vzdělanými, kterými první křesťané často byli. Mátli maličké svojí falešnou moudrostí a příkazy vycházejícími z již překonané tradice.⁶

Lid Izraele, ke kterému jsme kázali, adresát tolikých Božích zaslíbení, nepřijímal Ježíše Krista, ani naše svědectví. Náboženští vůdci štvali lid proti nám, bez ohledu na zázraky a znamení, které nás doprovázely, stejně tak jak to dělali i Ježíšovi. Římané a pohané nás obecně považovali za nebezpečné revolucionáře, nebo za snílky bez budoucnosti.

Protože jsme hlásali bezprostřední příchod Páně a ten nepřicházel, byli jsme považováni našimi nepřáteli za vizionáře a fanatiky. Mnozí z nich se vetřeli do našich komunit. A tak najednou začalo být ohledně Kristova návratu ticho. Stala se z něj okrajová skutečnost, zasazená do blíže neurčené budoucnosti. Událost, kterou očekávali jen nemnozí a o které i dnes kazatelé mluví jen zřídka. Co víc, když někdo z vás hlásá Pánův návrat je považován za zvěstovatele katastrofy, milenaristu atd.

Přesto ale není slavný Kristův návrat bajkou, ani něčím velmi vzdáleným.⁷ Opravdu žijete v období dějin, které předchází příchod Pána Ježíše. Nacházíte se v posledních časech. Jste ponořeni do silné dynamiky, která objímá celý vesmír, protože celé stvoření se hýbe v přípravě na Ježíšův návrat.

Proto nyní už nestačí hlásat, že se Ježíš vtělil, zemřel a vstal z mrtvých. To už není to nejnovější; ať už v dobrém, či ve zlém, základní principy křesťanství jsou známy velké části lidstva na Zemi. Dnes jste povoláni s rozhodností zvěstovat slavný Kristův návrat.

Ani nestačí tvrdit, na základě Písma svatého, že Ježíš je Kristus, který přišel na Zemi. Ve světle toho, co vám bylo zjeveno, musíte spíše ukázat lidu, tak jak velcí starozákonní proroci, tyto časy a nové stvoření. I když používali obrazy odpovídající lidskému chápání tehdejší doby, snad poněkud vzdálené dnešnímu člověku, přesto se ve slovech starých proroků jasně rýsuje nové stvoření, připravené pro Boží lid.⁸

Očekává se od vás, že ukážete pojítko mezi tím, co bylo hlásáno v minulosti a tím co se odehrává dnes, před vašima očima. Mnozí mají za to, že se stará proroctví naplnila s prvním Kristovým příchodem, ale není tomu tak. Ježíš se musí vrátit, aby nastolil nové stvoření, v němž bude jiný čas, prostor a dějiny a kde bude vše dokonale završeno. I o tom mluvili staří proroci Izraele. Duch Svatý vám pomůže pochopit aktuálnost každého slova v Bibli.

Čas, ve kterém žijete, je nutným přechodem na cestě k završení lidských dějin. Je to rozměr, který se nachází mezi tím co bylo a tím co bude. Staré stvoření umírá a nové se rodí.⁹ Vše se rychle proměňuje. Boží lid, jeho Církev celého vesmíru, je motorem této proměny.¹⁰ Bůh působí prostřednictvím svého lidu, aby přivedl na světlo všechno co existuje, podpořil všechno dobro a zastavil zlo.¹¹ Vaše svědectví se tedy soustředí na druhý Kristův příchod a na nové stvoření.

Mnozí se neobrátili ke Kristu a neobrátí se ani nyní. Odmítli Otce již v okamžiku stvoření a proto od něj nejsou vyučováni. Otec vás poučuje v okamžiku stvoření, tím, že na vás vloží pečeť svého Syna Ježíše Krista. Tak dostáváte nauku, která je víc než jakékoliv jiné učení. Zůstává ve vás otištěno a jak rostete a vaše mysl je schopna chápat věci, bezprostředně vás orientuje k Ježíši Kristu.¹²

Nicméně, ve velké části lidstva toto vše nenastává; ne protože by to bylo nemožné, ale protože to je obtížné. Tato část lidstva postrádá počáteční nauku od Otce, tím že odmítla Boha v okamžiku stvoření. K tomu se přidávají duch světa, vlažnost křesťanů na Zemi, kteří už nejsou příkladem a kteří už neumí mluvit o Ježíši Kristu a nakonec působení Zla, jež se snaží svést každého jednotlivce.¹³

A přece se v této době odehrála na Zemi jedna důležitá událost: ukázala se „Církev Ježíše Krista celého vesmíru“, která je živá a působí na vaší planetě. Je to Církev, kterou založil Ježíš Kristus, tak jak si přál. Je to Církev, která přináší spásu celému vesmíru, nelpí na pozemských věcech, hlásá skutečnost nebe.¹⁴

Pro lásku, oběti a modlitby této Církve, posílá Všemohoucí Pán na Zemi nové muže a ženy. Nyní se mezi vás rodí mimořádné děti, které řekly ano v okamžiku početí a jsou připraveny na novou dobu. Nesou na sobě Kristovu pečeť a zcela náleží Neposkvrněné Matce, Královně a Spoluvykupitelce. Církev Ježíše Krista celého vesmíru, přítomná na Zemi je přijímá a pomáhá jim vyrůst. Nebudou žít, tak jako se často stávalo svatým, v osamění a v pronásledování. Naopak, zazáří jako hvězdy v Božím lidu, milováni a střeženi mocnou Církví Ježíše Krista celého vesmíru.¹⁵

Proto, odvahu, bratři! Hlásejte Ježíšův návrat a mluvte o divech, které dnes Bůh koná. I když se cítíte být malí a nemnozí i tak jste silní, protože působíte ve společenství s nezměrným lidem celého vesmíru, který vás miluje a podporuje.

Jsem s vámi a žehnám vám společně s apoštoly všech časů, ve jménu Otce i Syna i Ducha Svatého.