Drazí bratři a drahé sestry,
přinášíme vám poselství sv. Františka z Assisi, ve kterém svědčí o svém životě, dává nové podněty pro jeho lepší porozumění a osvětluje dnešní dobu. Lidé nám předali svědectví o životě sv. Františka podle svých interpretací. My jsme však v době, kdy Církev sestupuje z nebe, aby nám pomohla vstoupit do celé pravdy. Toto poselství se připojuje k tomu, co sv. František zjevil při různých příležitostech a co jsme poskytli v knihách a dalších poselstvích.1 Přejeme vám plodné čtení, žehnáme vám a doprovázíme jako vždy naší modlitbou.
4. října 2020
Stefania Caterina a Tomislav Vlašić
Poselství sv. Františka z Assisi – Buďte hodni svého úkolu
Drazí bratři a sestry v Kristu, pokoj vám! Jako otec a bratr vás chci doprovázet vstříc novému stvoření. Bylo vám řečeno, že vaše cesta je mariánská a františkánská, a tyto dva aspekty jsou vzájemně neoddělitelné.1
Láska k Boží Matce směřovala celou moji cestu. Byl jsem zcela ponořen do Neposkvrněného Mariina Srdce.
Žádná duchovní cesta se nemůže zrodit z vůle člověka i kdyby byl velice ctnostný. Je to vždy Boží podnět, který volá člověka a člověk odpovídá. Avšak pro lidskou slabost je člověk často nejistý a ustrašený ve své odpovědi a to je okamžik, kdy působí nebeská Matka. Její čistá a neposkvrněná láska zahaluje Boží vyvolené a pomáhá jim odpovědět; její ruka je podepírá a ukazuje správné kroky; přimlouvá se, utěšuje, povzbuzuje, žehná. Každé skutečné povolání se rodí z Božího povolání a Matčina lůna, vtěluje se v těch, kdo odpovídají a stává se Božím dílem, viditelným pro ostatní lidi. Tak se zrodilo františkánství: z Božího povolání, ze Srdce Panny Marie a z mé odpovědi. Byl jsem nejmenší z lidí, neměl jsem žádnou zásluhu, ale Bůh mě povolal a já jsem mu dovolil změnit mé myšlení a život. To bylo mé obrácení.
Po svém obrácení jsem strávil mnoho času o samotě a v modlitbě, abych pochopil, jaká je Boží vůle. Žádná z cest, které tehdy existovaly, se mi nezdála vhodná: nechtěl jsem se stát ani knězem ani mnichem a už vůbec ne založit nový řeholní řád. Chtěl jsem jen náležet Kristu, prostřednictvím Boží Matky, žít jednoduchý život Božího dítěte, podle Evangelia, v harmonii se stvořením. Nebyl jsem výstřední snílek, jak si mnozí myslí; naopak, přál jsem si být konkrétním člověkem, schopným uskutečnit své poslání. Tušil jsem, že mám otevřít novou cestu, jednoduchou a náročnou zároveň.
Pán mi šel naproti a ukázal mi svoji vůli. V tomto čase samoty mě navštěvovali archandělé, zvláště sv. Michael, od nějž jsem dostal velká zjevení o životě ve vesmíru a o poslání Církve. Takto jsem se dozvěděl, že máme bratry na jiných planetách, věřil jsem v jejich existenci, naslouchal jsem jim ve svém srdci a měl jsem je rád.
Po vysvětleních od archandělů jsem byl navštíven bratry z vesmíru věrnými Bohu. A to fyzicky i v duchu. Vysvětlili mi mnohé věci ze svého života, o své službě Bohu a svém vztahu k ostatním stvořením. Společenství s nimi trvalo celý můj pozemský život a stalo se mi zdrojem nevýslovné radosti a duchovního pokroku. S nikým jsem o tom nemluvil, ani se svými bratry. Čekal jsem, až doba uzraje, aby to bylo možno všechno odhalit.
Aby mi Bůh pomohl na cestě, postavil mi po boku mimořádnou ženu: svatou Kláru, s níž jsem všechno sdílel. I ona byla navštěvována a poučována, tak jako já, protože jsme měli společně, na základě přijatých zjevení, vykonat dílo zvěstování velkého plánu Církvi, plánu, který byl předurčený Bohem od věčnosti: přivedení celého vesmíru ke Kristu, plán, který vy dobře znáte.
Pro uskutečnění toho všeho, si Pán přál vytvořit, skrze nás dva, velkou duchovní rodinu, pokornou, ale mocnou v duchu, složenou z bratrů a sester, kteří by žili pospolu, aby znovu vytvořili ztracenou harmonii mezi mužem a ženou a byli tak novým kvasem křesťanství. To mělo pomoci Církvi na Zemi otevřít se skutečnosti vesmíru a přijetí přítomnosti jiných bratří. K tomu sloužili zjevení, která jsme dostali.
Františkánská rodina byla nástrojem vybraným Bohem pro tehdejší dobu, ke službě Církvi. Bohužel ani tehdejší lidstvo, ani Církev nebyla připravena přijmout františkánství, tak jak bylo v Boží mysli. Klára a já jsme to hned pochopili. A tak, přes svatost mnohých františkánských bratří a sester v průběhu staletí, nemohlo františkánství vyjádřit svůj nezměrný potenciála přizpůsobilo se skutečnosti na Zemi. Neříkám to jako kritiku, protože františkánské hnutí učinilo mnohé, ale mnohé taky zůstalo skryto.
Pán pochopil moji a Klářinu bolest, velkou bolest kterou jsme obětovali Bohu. A on, ve své dobrotě, nám slíbil, že naše oběť otevře cestu budoucím generacím, které jednoho dne pochopí a přijmou Boží plán na přivedení celého stvoření ke Kristu.
Nyní nadešel čas, v němž Bůh shromáždil veliký lid ze všech částí vesmíru, aby vytvořil jedinou Církev Ježíše Krista, založenou na Zemi, ale činnou v celém vesmíru. I vy jste její součástí a přejete si ukázat na Zemi tvář této Církve a oznámit Boží plán. I pro vás jsem se modlil a trpěl, společně s Klárou a proto jsme pro vás otcem a matkou.
Dějiny spásy prošly předáváním svědectví z generace na generaci, z jednoho lidu na druhý, ale Boží plán zůstal tentýž: přitáhnout k sobě všechny lidi a všechna stvoření, prostřednictvím Ježíše Krista, v Duchu Svatém, aby celé stvoření dosáhlo harmonie ze svým Stvořitelem.
Drazí bratři a sestry, buďte si vědomi, že žijete ve výjimečném čase, v němž Bůh dokončuje svůj plán lásky a spásy. Lucifer je vrah a násilník, on zkorumpoval velkou část lidstva a znesvětil stvoření. Teď musí být vyhnán ven vhozen do temnot, které si vybral, „tam kde je pláč a skřípění zubů“ (Mt 8, 12), společně s těmi, kteří se mu klaněli a sloužili mu.
Vy však, společně s těmi, kteří podnikli tuto cestu, náležíte „Církvi Ježíše Krista celého vesmíru„, jež je posledním a definitivním nástrojem zvoleným Bohem k završení jeho díla. Všechno, co zůstalo v průběhu staletí nedokončené, uskuteční Bůh prostřednictvím své Církve celého vesmíru.
Mějte na paměti, že představujete tuto Církev a že musíte být hodni svého úkolu. Buďte proto pokorní, prostí, ale rozhodní. Nedovolte nikomu zastavit vaše kroky, nebuďte ale k nikomu tvrdí. Všem ukažte milosrdnou tvář Spasitele a něžnou lásku nebeské Matky. Pozvedněte z prachu trpící lidstvo, které hledá Boha, ale neví, jak ho najít. Vaší modlitbou a obětí pomáhejte hříšníkům se kát, nemocným se uzdravit, chromým chodit. Je mnoho nemocných a chromých i v duchu, ubohé děti Boží, o které se nikdo nestará.2
Nadešel čas, aby ve vás Boží láska přemohla nenávist pekla, Boží život vyhnal smrt,a aby balzám modlitby uzdravil lidstvo. Mnozí vás odmítnou, ale mnozí vás budou poslouchat. Bůh očekává, že jeho Církev rozkvete láskou a skutky. Nikdo nebude moci zastavit Boží dílo: všechno co se pokusí postavit této Církvi se rozbije jako skořápka o stěnu.
Doporučuji vám dbát na svoji vnitřní i vnější kázeň. Celé vaše bytí, duch, duše i tělo, vydávají svědectví Božímu dílu ve vás a skrze vás. Pečujte o tělo, stejně jako o duši a ducha.
Já jsem ve svém životě zanedbával a trestal své tělo, choval jsem se k němu jako k oslovi. Potom jsem pochopil svou chybu: Tělo svatých, kteří žijí pro Pána, není osel, ale svatý Boží chrám. Jednejte tak, aby váš chrám zazářil. Buďte důstojní a střízliví v řečech i oblékání. Živte a pečujte o své tělo bez přehánění, ale s vědomím, že tento nástroj je nezbytný pro vaše poslání na Zemi.
Bůh si přeje, abyste byli zdraví a štastní; nechce nemoci pocházející z porušenosti člověka, živenou zlým. Otec někdy dopustí nemoc jako zkoušku pro upevnění víry svých dětí, pro nápravu jejich chování, nebo aby je sjednotil s tajemstvím utrpení Syna. Ať už je příčina nemoci jakákoliv, jestliže ji obětujte Bohu, prostřednictvím Panny Marie, budete ji schopni čelit silou víry. Jste blahoslavení, jestliže umíte trpět s Kristem, protože tak budete nástroji spásy.
Buďte laskaví a štědří, přátelé Boha i lidstva. Pán vás pošle ty, kteří hledají pravý život a Církev poroste ve svatosti a spravedlnosti.
Opusťte své ambice a nesnažte se být středem pozornosti. Každou službu, jež vám bude svěřena, provádějte s láskou a vážností, ale mějte na paměti, že velkými vás nedělá to, co děláte, ale to, kým jste v očích Boha, který se dívá na vaši pokoru. Originalita a svatost jsou důležitější než jakákoliv služba, protože vaše skutky nejsou nic jiného, než plody vašeho stromu, který má kořeny v Boží svatosti.
Jsem vám nablízku společně se svatou Klárou. Naše modlitby vás budou vždy doprovázet. Žehnám vám ve jménu Otce i Syna i Ducha Svatého“.
1 Poselství Panny Marie z 14. srpna „Živá liturgie“
2 Iz 61, 1-4; Lk 4,18-21
1 Přepsat dějiny, sv. I, V Boží mysli, str. 103; Poselství ze 17. září 2012 Čistá Boží láska