Poselství Panny Marie

25.2.2018

Drahé děti,

zdravím vás všechny. Ty, kteří jste tady byli v těchto dnech, ty, kteří jste zde právě dnes i ty, kteří přítomni nejsou, ale jsou s vámi sjednoceni v duchu. Chci vám poděkovat za úkol, jež jste na sebe vzali i za vážnost, kterou projevujete v této době. Ráda bych vám řekla, že Boží lid musí být stále více viditelný, protože to je jedinou spásou pro lidstvo. Do tohoto lidu se budou zapojovat Boží děti hledající život.

Také vám říkám, že se na Zemi chystají sestoupit husté temnoty, které zahalí celé lidstvo. Nemluvím o fyzických temnotách, ale o temnotách duchovních: v duších bude stále více vyhasínat víra, naděje a láska. Už dnes vidíte, že Země žije bez víry, naděje a lásky. Navzdory tomu, že mnozí vedou krásné řeči o lásce, lásky není. Není lásky schopné jít na kříž za druhého, schopné oběti, altruismu a štědrosti.

Temnoty musí sestoupit na Zemi, protože jinak by se nemohlo plně projevit světlo Božího lidu. Uprostřed temnot, z mraku, který bude zahalovat lidstvo, vyjde hlas Otce, který řekne: Toto je můj lid, poslouchejte ho, staňte se jeho součástí.

Můj Syn řekl, že přijde čas, kdy se zatemní i slunce a přestane dávat světlo¹. Co tím chtěl říci? Chtěl říci to, že se pro mnohé zatemní Boží tvář, Boží tvář je sluncem, které bohužel mnohé jeho děti přestanou vidět. Tato tvář však musí zazářit v každém z vás a v celém tomto lidu. Na vaší tváři musí být jasné světlo slunce, jímž je Bůh; musí zářit v každém z vás i mezi vámi. Štědří lidé dobré vůle ho spatří a nasměrují se k němu.

Země je nyní středem mnoha událostí a temnota o které mluvím, bude viditelnou událostí v celém vesmíru. Mnozí hovořili o temnotách, o třech dnech tmy na Zemi; radili zásobit se svíčkami, zde jde ale o něco jiného. Uprostřed tmy musí zazářit jediné světlo, schopné osvítit národy: světlo Boží. Svíčky vás nezachrání, jediné co vám pomůže bude víra, naděje a láska, jež musíte předávat tolika ubohým, ztraceným Božím dětem.

Nechci vás strašit, ale připomenout vám vaši zodpovědnost. Uvidíte mnoho utrpení, nejen u lidí, ale i ve stvoření. Příroda je otřesena, utlačena arogancí lidského sobectví a vykořisťování a začíná se bouřit. Již dnes vidíte mnohé přírodní katastrofy, které vás postihují a mnohé ještě přijdou. Války a nenávist se znásobí. Jestli Boží světlo už nezáří pro mnohé lidi, opravdu je temnota.

Proto vás, děti moje, prosím: dovolte, aby vás osvítilo Boží slunce a aby ve vás zazářilo jeho světlo. Chci si posloužit vám všemi a nechat zazářit světlo života k prospěchu mnohých mých dětí, které už nevidí. Nemusíte dělat velké věci a nemusíte být zvlášť inteligentní, moudří, schopní. Musíte být jen pokorní, prostí, jako malé kvítky, jež nedělají nic zvláštního, jen se otevírají slunci; otevřou se a to stačí. Otevřete se Boží lásce!

Žehnám vám a jsem vám na blízku. Bez ustání prosím svého i vašeho Pána, aby jeho světlo zářilo pro vás i uvnitř vás a žehnám vám ve jménu Otce, Syna i Ducha Svatého.