úvahy a modlitby Tomislava Vlašiće

(přepis zvukového záznamu)

Situace, ve které se nacházíme

Drazí posluchači,

začínáme tento cyklus rozjímání a modlitby, jež bude probíhat každou sobotu v 18 hodin. Zvolili jsme titul, přivedeni ke Kristu a dnes přinášíme téma: situace, v které se dnes nacházíme. Nechtěl bych opakovat všechno to, co jsme řekli během těchto let. Chci začít slovy svatého Pavla z listu Efezským v první kapitole: Takto Bůh přivádí dějiny ke svému uskutečnění, shromažďuje vše na Zemi a na nebi pod jednu hlavu Ježíše Krista. Mluvíme tedy o přivedení ke Kristu celého vesmíru. Toto téma je známo všem křesťanům, je to pravda víry. Představuji se jako svědek událostí přivedení všeho ke Kristu celého vesmíru jež právě probíhají a svědčím o milostech, které jsou dány lidstvu. Chtěl bych vám pomoct v přípravě na události, připravit se zevnitř, aby bylo možné být přivedení ke Kristu. Když vám představujeme události ve vesmíru, představujeme vám je z Božího pohledu, tak jak Bůh všechno vede a dává své nástroje k přivedení celého vesmíru ke Kristu. Nynější situace je dramatická, zvlášť zde na Zemi. Chci zdůraznit některé aspekty. Lidstvo na Zemi nedokázalo pozitivně odpovědět na plán přivedení celého vesmíru ke Kristu. Nesplnilo svůj úkol. Lidstvo na Zemi je svědkem, že se Ježíš jednou jedenkrát vtělil ku prospěchu lidstva z celého vesmíru, umřel a byl vzkříšen. To je ohromná Boží síla, která by měla působit ve svědcích Ježíše Krista na Zemi, lidstvo na Zemi nedostálo tomuto úkolu. Jak bylo řečeno, Země měla být hlavním představitelem, v čele evangelizace celého vesmíru, ve spojení s mimořádným Božím nástrojem věrných bratří, v tomto chybila. Země zpomalila tento proces přivedení všeho ke Kristu.

Evangelizace vesmíru je svěřená věrným lidstvům ve vesmíru v čele s lidstvem z Alfa Centauri. Otázali jste se co to znamená pro Zemi? Mluvili jsme o změně rytmu. Znamená to zrychlení událostí, ty nyní probíhají velmi rychle. Bůh rozhodl, že splní svá zaslíbení, jež dal skrze Ježíše Krista, že ke Kristu vše přivede a slyšeli jsme mnohokrát, že Bůh od svých zaslíbení neustoupí. Znovu je odpovědnost lidstva na Zemi velmi veliká. Všichni vnímáme, že události nabírají stále víc na rychlosti. Zeptali jsme se proč? Přivedení všeho ke Kristu a evangelizace vesmíru začala. Bohu věrní bratři nečekají mnoho, oni se dávají hned do pohybu a jsou obdaření velkou milostí a silou. Lidstvu na Zemi je zanechána evangelizace Země. Nejedná se o nějakou evangelizaci tvořenou elementárními katechezemi. Jejím ústředním bodem je přivedení celého vesmíru ke Kristu. Co říkáte, odpověděli jste? Vytvořili jste buňky? Jaké jsou vaše individuální a kolektivní modlitby přinášejí tento obsah? Zlepšila se kvalita modlitebních skupin, kvalita slavení Eucharistie, vztahů křesťanů? To jsou otázky, na které musíte odpovědět vy, každý z nás. Na tento rok je dána Zemi veliká síla, to dosvědčuji, síla Nejsvětější Trojice, působení Nejsvětější Trojice a Země je vyzvaná přijat tuto Trojiční sílu.

Církev vyjádřila svoji identitu ve vyznání a manifestaci Trojičního života a ve slavení Kristovy oběti. Po šesti měsících se ptáme, jestli jsme odpověděli, jestli jsme odpověděli podle bodů, které určil svatý archanděl Michael týkajících se této cesty a jak po ní jít, formování buněk, aby se celý národ stal jednou buňkou, jedno srdce jedna duše, abychom dosáhli kosmických letnic. Ježíš ve svém poselství mluvil o budoucnosti svého lidu, kterou spatřuje v těchto malých buňkách, jež se nakonec přemění v jeden národ v celém vesmíru, v jeden Boží lid.

Zamyslete se, jestli lidstvo na Zemi odpovědělo, jestli odpověděli křesťané. Jestli bude chybět tento rok odpověď alespoň od dostatečného počtu lidí této Země, alespoň od jeho minimální části, v, co může Bůh dělat? Respektovat vůli lidí této Země, kteří ji chtějí svrhnout do hlubin, nebo zasáhnout z vnějšku? Víte co znamená zasáhnout z venku; dát zkoušky, které nevyhnutelně znamenají utrpení, jestliže nejsou lidé ochotní přijat Boha, tak jak ho přijali svatí, jež zakoušeli radost, že mohou mít účast na Božích zákonech. Bůh povede zbytek, aby ho přitáhl ke Kristu spolu s celým vesmírem.

Moje výzva je obrácena ke všem lidem dobré vůle, i k těm, jež nevěří v Boha ani v Ježíše Krista. Výzva je tato: chtějte pravdu, vaše působení ať je v pravdě, nebuďte zkažení před pravdou. Každý vědec by měl být bezúhonný, měl by říkat pravdu.

Zvlášť se však obracím na křesťany, jejich úkolem je zjevovat život Trojjediného Boha, zjevovat Ježíše Krista. Je jejich úkolem, aby coby Boží přátelé, měli jasno, co se děje ve vesmíru, jak Ježíš všechno vede. Ježíš svěřoval zvlášť třem apoštolům, Petrovi, Janovi a Jakubovi své plány, svůj život. Stejně chce Ježíš svěřovat svým přátelům, těm kteří ho upřímně následují, dění ve vesmíru. Je to však možné jen prostřednictvím upřímného obrácení, skrze vnitřní otevřenost. Proto jsme všechny vás vyzvali k modlitbě v sobotu v 18:00. Přirozeně, kdo nemůže, ať zvolí jinou chvíli, ale bylo by dobré, aby lid, který přijímá tento program se připojil alespoň v duchu v 18:00. My začínáme v 18:00 s modlitbou, potom vám pošleme naše rozjímání a znovu se budeme modlit nad vámi a s vámi. Vy se také modlete, co se modlit? To co jste se naučili. Křesťané mají všechny prostředky, mají svátosti, mají Boha ve svém středu, Marii a svaté, Bůh ještě přidal výjimečné nástroje. Křesťané se umí modlit. Přál bych si pomoci v prohloubení modlitby, abyste mohli postupovat v modlitbě, na cestě k Bohu a ve vaší proměně. Nyní se tedy pomodleme.

Ve jménu Otce, Syna a Ducha Svatého. Bože, tvou milostí probuď paměť naší duše, paměť všeho toho čím jsme v tobě, paměť naší identity a našeho poslání. Probuď našeho ducha, abychom s tvojí milostí mohli přijmout všechny impulzy tvého Ducha, prosvětli naši mysl, upevni vůli, provázej jí ukazuj jí směr. Bez tvé pomoci, také vše co se modlíme může kroužit jen kolem nás samých a čtení, která uslyšíme nám nic neřeknou nebo jen málo.

Ježíši otevři naše duše, otevři cestu před námi.

Dnes slaví Katolická církev svátek svatých apoštolů Petra Pavla a katolíci se účastnili na liturgii, při které slyšeli čtení a já vám chci prostřednictvím těchto čtení pomoci podniknout konkrétní kroky.

Vezměme si postavu sv. Petra z 16. kapitoly evangelia podle Matouše. Je v ní svědectví o tom, že sv. Petr vyznal, že Ježíš je Kristus a Syn živého Boha. Ježíš ho pochválil: Blaze tobě Šimone Petře, protože ti to nezjevilo tělo, ale můj Otec v nebesích. Prosím Tě Pane, otevři naše hlubiny a ukaž nám svého Syna, ukaž Ho všem lidem dobré vůle. Petr nebyl dokonalý, musel napravovat svůj postoj prostřednictvím různých zkoušek. Na konci, když viděl Kristovo zmrtvýchvstání mu Zmrtvýchvstalý položil otázku: Miluješ mně víc než ostatní? Odpověděl: ty víš Pane, že Tě miluji. Potom mu Ježíš ukázal jeho cestu: Až doposavad jsi chodil, kam jsi chtěl, ale teď půjdeš, kam tě povedou druzí. V tomto momentě vidíme sv. Petra zralého. Nechává se vést Boží láskou. Prosíme Tě Pane, abychom se nechali vést Boží láskou. Milovat Boha nade vše a nade všechny. Tak aby nás žádné události na Zemi, ani žádní lidé neodpoutali od tvého pohledu. Budeme schopni putovat cestou trápení a překonat i smrt, být s Tebou. Petr dal život Kristu a od té chvíle byl jeho život svědectvím o Kristově lásce. Můžeme vidět v textu dnešní liturgie, jak Bůh vedl Petra a Petr ho miloval nade vše, svědčil o tom, což potvrdil slovy „Není pod nebem žádné jiné jméno, skrze které bychom mohli být spaseni“. A proto byl uvržen do vězení, Jakub byl zabit. Petr uvězněn, aby až bude po svátcích, mohl proběhnout soud a můžeme si domyslet, že by byl také zabit, protože si to Židé přáli. V noci když usnul a hlídali ho vojáci, se ukázal anděl a řekl mu „rychle vstaň“. Řetězy mu spadly z rukou a anděl řekl „obleč se a obuj“. On tak učinil. Anděl pokračoval: vezmi si plášť a následuj mně. Petr ho následoval, ale nevěděl, je-li to skutečnost, nebo má-li vidění. Prošli první stráží, pak druhou a pak přišli k železné bráně, která vedla do města; ta se jim sama otevřela. Vyšli ven, prošli jednou ulicí a anděl náhle zmizel. Teprve nyní se Petr vzpamatoval a řekl: „Teď už vím, že Pán opravdu poslal svého anděla, vysvobodí mě z ruky Herodovy a uchrání od toho, co si přál židovský lid“.

Tak jako Ježíš vedl Petra, může vést každého z nás. Každého podle jeho originality, jeho poslání, pokud dáme svůj život Ježíši a milujeme ho nade vše, což znamená umožnit Ježíši, aby mohl stále působit. Pane, Bože náš. Ty jsi nám otevřel cestu a dal všechny příležitosti. Pomoz nám otevřít naše srdce, abychom Tě mohli následovat. Pokud se Ti neotevřeme, nechápeme nic, diskutujeme o zázracích, o tom jak zasahuješ, ale nevidíme Tebe, tvou ruku, jsme ztracení. Pane, dej nám svou milost, abychom se obrátili. Nemáme právo říkat: já neznám vesmír, jak se můžu účastnit. Nemáme důvod říkat: ke mně Ježíš nemluvil, tak jak k určitým lidem, jak bych mohl vědět. Jsi to Ty, který vedeš každého z nás. Problém není v tom, že nemůžeme komunikovat z věrnými bratry ve vesmíru, s anděly. Problém je v tom, že nejsme otevřeni komunikovat se sebou samým, se svým bližním. Nedaří se nám zůstávat čistými, přímými k druhým. Zakroč Pane, ve svém lidu. U křesťanů by to takto nemělo být. Jestliže mi křesťané změníme naši cestu a otevřeme se Tobě, vesmír se otevře všem. Všichni poznáme cesty. Tvé cesty, které vedou k Otci. Dej nám milost v této době, vzpomeň na všechny lidi dobré vůle. Vzpomeň na všechny mimo Církev, kteří čekají až spatří Tvou tvář v křesťanech.

Dotkneme se také postavy sv. Pavla. Hned poté, co dostal zjevení, jak svědčí list Galatským, okamžitě, bez toho, že by se z někým radil, přijal Ježíše Krista, začal o Něm svědčit a v tichu pouště a modlitbě prohloubil svůj vztah s Ním. Dotkni se našich srdcí, Pane. Slyšeli jsme o Tobě mnoho slov a nyní je čas se proměnit, Ty nás chceš proměnit. Dej milost všem lidem dobré vůle, aby se rozvinuli, aby okamžitě vykročili a zaujali odpovědný postoj, někdy i hrdinský, tak jako sv. Pavel, aby o Tobě svědčili. Zříkajíce se sebe samých. Další pasáž je z druhého listu Timotejovi. Pavel píše: synu můj, přišel čas mého odchodu. Nyní je pro mne připraven vavřín spravedlnosti, který mi dá v onen den Pán, ten spravedlivý soudce. A nejen mně, nýbrž všem, kdo z láskou vyhlížejí jeho příchod. Ve zkouškách, tak jako sv. Pavel, i ve smrti, kéž můžeme Pane očekávat vavřín, ne zkázu. Ať si Tě ve všech zkouškách přejeme oslavovat. Ty budeš oslaven v nás a my Tě oslavíme. Prosíme Tě Pane o lásku, abychom z láskou čekali na to, jak se ukážeš. Bude to až k Tobě bude všechno přivedeno, přejeme si to.

Zakončíme modlitbou s rozjímáním: Otče náš, Otče všech lidí, všech stvoření v nebi, posvěť se jméno tvé, přijď království tvé, buď vůle tvá, jako na nebi, tak i v celém vesmíru, v živých i v mrtvých. Ať se uskuteční tvé království lásky, pokoje a věčného života ve všech lidech, kteří si přejí dojít do věčného království. Dej nám každodenní chléb, vše co nám slouží k tomu, abychom došli do tvé slávy. I věci nezbytné tady na Zemi. Odpusť nám naše hříchy, my se budeme snažit odpustit druhým, tak jak Ty jsi odpustil nám. Nedopusť, abychom byli přitahováni, pokoušeni mnohými prostředky, které nás chtějí vzdálit od Tebe. Ochraňuj nás. A přiveď nás do života věčného.

Ať na vás sestoupí Boží požehnání a ať Bůh, který se dává všem svým stvořením, zvláště pak lidem, projeví svoji lásku, tak abyste mohli cítit tuto lásku, která vede celý vesmír i váš život vstříc novému rozměru, vstříc proměně lidstva, k novému stvoření.

A já vás doprovázím s modlitbou, s obětí nás všech, ve jméno Otce, Syna a Ducha Svatého.

Uslyšíme se příští týden.