Drazí čtenáři,

nabízím vám poselství, v němž nám Panna Maria zjevuje mnoho podrobností ze svého života a svého poslání. Vyzývá nás, abychom žili prostým životem spolu s ní, ve službě Bohu a bližnímu. Je to povolání k proměně, abychom mohli vstoupit do nového stvoření. Na této cestě je Maria Jitřní hvězdou a Nebeskou branou. Při pohledu na ní, pochopíme události této doby a cestu, jíž je potřeba projít k dosažení sjednocení všeho v Kristu.

Obsah poselství je silný a náročný. Proto jsme považovali za vhodné, nezveřejňovat tento týden rozjímání Tomislava Vlašiče, abychom vás příliš nezatížili a dali vám možnost v klidu přemýšlet o Mariiných slovech. Jsme si jisti, že toto poselství bude výborným podnětem i pro vaši modlitbu.

 

Přeji vám, abyste mohli zakoušet mírnost naší Matky a Královny a to i ve zkouškách a bolestech tvrdé skutečnosti pozemské existence. Jsem vám nablízku svojí modlitbou a láskou.

Ať vám dá Pán pokoj

Stefania Caterina

Poselství Panny Marie z 15.srpna 2013

„Mé drahé děti,

dnes vám žehnám s velkou radostí! Tento den označuje triumf nového lidstva. Mým prostřednictvím se otevřela cesta do nebe: Otevřela jsem cestu pro nové lidstvo, k novému stvoření.

Dítka, já jsem neumřela! Když jsem byla vyzdvižena do nebe, nebyla jsem ve stavu smrti, ale v hluboké extázi.[1] Takto jsem byla přenesena do nebe za slavného jásotu Všemohoucího. Byla jsem v hluboké extázi a celá má bytost – duch, duše a tělo – se vyzvedalo v doprovodu andělů, kteří mi otevírali cestu, stejně jako ji budou otevírat každému z vás, když vstoupíte do nového stvoření. V obklopení sedmi velkých archandělů a tisíců a tisíců andělů jsem byla vyzdvižena do nebe.

V extázi není nic subjektivního, ani emotivního: je to čistý Boží dar. Pravá extáze nikdy není nevědomím; naopak, je pravým poznáním nebeských skutečností. Je to tak velké poznání, že jsou z něho tvorové omráčení. Kdyby lidé neupadli do extáze, když vidí nebeské skutečnosti, odrazilo by se to negativně na jejich tělo: nesnesli by velmi vysoké frekvence, jež jimi procházejí ve chvíli když vidí a cítí.

Uvedu vám příklad k lepšímu pochopení: během mých zjevení na Zemi upadají vizionáři do extáze; ve chvíli, kdy jsem tělesně přítomná. Nachází se náhle v kontaktu z jiným rozměrem, který je vyšší vzhledem k rozměru v němž běžně žijí. Je to rozměr čistého ducha a fyzikální a přirozené zákony jsou zcela jiné; tělo by mohlo nést vážné následky. Ve stavu extáze jsou funkce všech přirozených a fyzikálních zákonů pozastaveny a člověk je schopen prožívat takovou zkušenost. Pochopíte, jak bylo důležité, abych upadla do extáze, protože jsem přímo vešla do nebe s tělem a přešla jsem velkou nebeskou bariéru. Vešla jsem do rozměru čistého ducha. Moje extáze byla tak hluboká, že byla zaměněna za stav smrti, ale mrtvá jsem nebyla, naopak jsem byla schopná chápat, účastnit se Božího působení.

Vyvstalo mnoho teologických diskusí ohledně mého vyzdvižení na nebe. Mnozí považovali za nutné, abych zakusila smrt, neboť můj syn, který je Bůh, umřel na kříži: jestliže se Bůh – Člověk podřídil smrti, proč by jeho Matka, jež je stvořením, neměla zemřít? Bylo by to samozřejmé, kdyby býval Ježíš nevstal z mrtvých a nevystoupil do nebe. Jeho vzkříšením a nanebevstoupením však můj Syn otevřel cestu k novému stvoření a já jsem byla prvním stvořením, které vstoupilo se svým tělem do rozměru čistého ducha přes velkou nebeskou bariéru.

Nezapomeňte, že jsem Neposkvrněná už od početí. Co to znamená? Bylo vám vysvětleno, že od chvíle kdy vás Bůh stvořil se musíte konfrontovat s Luciferem a rozhodnout se mezi Bohem a ním, mezi Největším Dobrem a Zlem. V mém případě to tak nebylo: ve chvíli stvoření po mě Bůh žádal, jestli chci přijmout své poslání Matky Spasitele. Privilegium jakožto Matky Boží s sebou neslo různé aspekty: plná účast na Ježíšově kněžství, společné sdílení jeho vykupitelské oběti, ochota být také Matkou lidstva a provázet Boží lid na jeho cestě k novému stvoření. Neváhala jsem odpovědět ano. Byla jsem zcela obrácená k Bohu a úplně mě pohlcovalo světlo, byla jsem zahalena jeho svatostí. Od té chvíle jsem byla nerozdělitelně svázána s Ježíšem, Druhou Osobou Nejsvětější Trojice, byla jsem navždy spojená s jeho životem a jeho osudem bolesti a slávy. Přijala jsem Ježíše ve svém duchu mnohem dříve než ve svém lůně. Moje ano ve chvíli početí předcházelo moji kladnou odpověď archandělovi Gabrielovi: ve chvíli zvěstování se ve mně znovu roznítila vzpomínka na mé první ano.

Už od chvíle početí mi Bůh oznámil, že nebudu sama: Ježíš se měl totiž narodit a růst v rodině a tato rodina měla být příkladem nejen pro druhé rodiny, ale i pro celou církev. Bůh mi postavil po boku spravedlivého a věrného člověka, pevnou a konkrétní pomoc, abych mohla čelit všemu co přinášelo mé poslání. S radostí jsem přijala Josefovu přítomnost ve svém a v Synově životě. V mých očích byl Josef spravedlivý, svatý, ten, jenž je opravdový a velký v klanění se Božímu Synovi. Byl to on, kdo po mě přijal do svého náručí malého, právě narozeného Ježíše; byl toho hoden. Po Ježíšovi byl Josef radostí mého srdce, má podpora, nejdražší přítel. Nebyli jsme navzájem lidsky vázáni, v našem svazku nebylo nic sentimentálního; byla zde čistá Boží láska, která nás v čistotě a věrnosti spojovala s Božím plánem. Josef nebyl neposkvrněný jako já, ale dokázal mě respektovat a mít plnou účast na mé neposkvrněnosti; byl květem panenství a čistoty. Dokázal uchovávat Boží ticho a v tomto tichu všemu rozuměl.

Jeho předčasná smrt byla jednou z velikých bolestí mého pozemského života, bolest, jež jsem obětovala Bohu. Josefův duch byl vždy po mém boku, vnímala jsem jeho láskyplnou přítomnost v temných dnech Ježíšova utrpení. Procházel spolu se mnou křížovou cestou, byl při mně pod křížem; nemohlo to být jinak: velmi miloval Ježíše a věnoval mu celý svůj pozemský život. To byl mladý Josef a jeho život byl krátký. Moje srdce trpí, když vidím, jak byla jeho postava opomenuta, skoro neznámá a deformovaná po celá století; nicméně, vděčíte mu za mnohé!

Od chvíle přijetí mého poslání se ke mně už Lucifer nemohl přiblížit ani mě nemohl nijak pokoušet. Po celou dobu pozemského života se mě zlo ani nedotklo. Pozorovala jsem a rozuměla strašnému Luciferovu působení, prošla jsem mnohými zkouškami, zakusila jsem bolest, ale ne pokušení a už vůbec ne hřích. Proto mě Lucifer tolik nenávidí! Moje Neposkvrněnost byla čistým Božím darem, který mi poskytl Bůh k vykonání mého poslání, jedinečným neopakovatelným darem v dějinách spásy a v dějinách celého lidstva.

Pro vás je to jinak: přestože jste ve chvíli početí řekli ano, Lucifer vás pokouší a napadá během pozemského života. Také Bohu věrná lidstva ve vesmíru, která se nedopustila prvotního hříchu, podstupují pokušení od démona. V jejich případě jeho působení vychází naprázdno, protože tito bratři jsou silní v duchu, v nich se neprojevuje porušenost jako ve vás, kteří žijete na Zemi. Bůh dovoluje, abyste byli pokoušeni, aby rostla vaše víra, a aby se upevnilo vaše ano, jež jste vyslovili na začátku své existence.

Moje neposkvrněnost je zcela výjimečným privilegiem, které je spojeno s mým Božským mateřstvím; nicméně k neposkvrněnosti jste povolaní vy všichni. Celá vaše duchovní cesta musí směřovat k postupnému očištění od hříchu a porušenosti, dokud nedosáhnete stavu neposkvrněnosti, díky níž budete mít účast na Boží milosti a budete hodni patřit k novému lidstvu. Celý lidský rod v celém vesmíru bude muset dosáhnout tohoto stavu čistoty, aby mohl vstoupit do nového stvoření: nové stvoření bude neposkvrněné a stejně tak i nové lidstvo.

Já jsem Neposkvrněná, jsem naprosto novým stvořením. Proto jsem byla vyzdvižena do nebe: abych měla účast na slávě Stvořitele, abych se před ním přimlouvala za vás všechny a otevřela vám cestu k novému stvoření, tak jako jí otevřel Ježíš pro mě. Ježíš otevřel novou cestu – cestu Ducha – pro vás všechny; bylo však zapotřebí, aby jedno stvoření, ve jménu celého stvoření, přešlo jako první v duchu, duši a těle velkou bariérou po Ježíši Kristu, jedno stvoření čisté a věrné. Bůh si přál, abych byla já tímto stvořením, protože jsem Neposkvrněná, Boží Matka a Matka lidstva. Otevřela jsem vám cestu z lásky a s láskou; se svou poslušností a poddajností jsem dopředu vyrovnala mnohé vaše nevěrnosti, zvlášť nevěrnosti Božího lidu. Kdybych nepřijala své mateřství pro vás a můj přechod na nebe, bylo by pro vás mnohem těžší jít Ježíšovou cestou: byla jsem a jsem vaší zárukou před Bohem, že jednoho dne budete se mnou za velkou bariérou.

Při výstupu na nebe jsem překročila velkou bariéru tvořenou světlem. Byla jsem tak zahrnuta světlem a všemohoucností svého Syna, že mě přijal do své náruče. Při přechodu přes velkou světelnou bariéru jsem se stala Královnou. Vystoupila jsem na nebe jako neposkvrněné stvoření a vstoupila jsem do rozměru čistého ducha jako Královna. Tak to bude také s Božím lidem: vystoupí jako nový lid a při přestupu přes velkou světelnou bariéru se stane královským lidem a bude vládnout navždy spolu se svým Bohem.

Drahé děti, řekla jsem vám tyto věci, abych vám pomohla lépe pochopit mou přítomnost a mou roli ve vašem životě. Očekávám od vás cestu proměny. Vše vychází z Boží mysli, když se člověk nechává modelovat Bohem podle jeho mysli. Dovolte, aby Bůh vaše mysli modeloval, váš způsob jak se díváte a posloucháte. To z vás dělá nová stvoření. Děti, nestanete se novými stvořeními když získáte sílu supermanů nebo když budete krásní, dynamičtí, podle módy; stanete se novými stvořeními, když se na vše začnete dívat novým pohledem.

Jako Matka se za vás modlím a obětuji se Bohu. Prosím vás, abyste nenaplnili svoji hlavu mnohými otázkami a mnohými plány! Mějte na mysli, že jste stvoření, a že sami, bez Boha nic nezmůžete (Jan 15,5). Během svého pozemského života jsem nikdy neuvažovala, co by se mi mohlo přihodit, věděla jsem, že je vše v Božích rukou a to mi stačilo. Buďte důvěřiví jako děti. Jestli se svěříte Bohu, budete tam kde máte být a budete činit co je správné. Bůh vás potřebuje k uskutečnění svých plánů a chce to udělat co nejdříve. Také vás prosím. Abyste žili prostým životem: ať jsou vaše myšlenky prosté a nic příliš neanalyzujte; buďte prostí v hovoru, vše dělejte prostě.

Během mých zjevení ve Fatimě vás anděl naučil tuto velmi hlubokou modlitbu:

„Můj Bože,

věřím v Tebe, klaním se Ti,

doufám v Tebe a miluji Tě.

Prosím za odpuštění pro všechny ty,

kteří v Tebe nevěří, Tobě se neklaní, v Tebe nedoufají

a Tebe nemilují.“[2]

Ať je tato modlitba programem pro váš život: věřte, klaňte se, mějte naději a milujte; obětujte se Bohu za ty, kteří neumějí věřit, klanět se, mít naději a milovat. Toto je životní program všech mých dětí, jež mi chtějí patřit. Věřte, klaňte se, mějte naději a milujte; nic jiného se od vás nežádá.

Když budete takto žít, budete patřit Pánu, mému Synu, Duch Svatý ve vás bude neustále působit a promění vás. Takto budete i vy připraveni pro přechod přechod velké světelné bariéry: budete jí moci přejít, když se stanete světlem. Existuje jen jeden způsob jak se stát světlem: následovat mého Syna, on je „Světlem světa“ (Jan 8,12); zachovávat jeho zákony, mít ta samá přání jako on, být naplněni jeho láskou a jeho životem, následovat jeho příklad.

Drahé děti, to vše je tak prosté, ale pro lidstvo na Zemi velmi obtížné! Žijte tak alespoň vy, kteří chcete sloužit Bohu a kteří jste k tomu byli povolaní. Milujte Krista jako ho nikdo jiný nemiluje. Řekněte s Petrem: „Pane, ty víš vše, ty víš, že tě miluji“ (Jan 21,17)! Jestli budete spojeni s mým Srdcem, budete milovat Ježíše víc než ostatní, protože ho nikdo nemiluje jako já. Já jsem jeho Matka, ale také jeho služebnice a učednice.

Snažte se, aby ve vás lidé viděli pravé Kristovy přátele a přátele jeho Matky, přátele svatých.

Žehnám vám dnes z nebe, z tohoto rozměru absolutní čistoty. Nazýváte mě „Nebeská brána“, a opravdu jí jsem, protože jsem vám otevřela cestu k plné radosti, k slavné budoucnosti, která čeká Boží lid.

Žehnám vám ve jménu Otce, Syna a Ducha Svatého“

RŮŽENEC OBĚTOVANÉ LÁSKY V POKOJI

1.část

-Věřím…

-Sláva Otci…

-Nejsvětější Trojice Otče, Synu a Duchu Svatý, v nejhlubší úctě se ti klaním a obětuji ti drahocenné tělo, krev, duši a božství našeho Pána Ježíše Krista přítomného ve všech svatostáncích světa.

O. K odčinění za hanobení, svatokrádeže a lhostejnost, kterými je on sám urážen. Pro nekonečné zásluhy jeho Nejsvětějšího Srdce a Neposkvrněného Srdce Panny Marie prosím tě o obrácení ubohých hříšníků. Amen (3-krát)

Ó Matko moje,

Matko dobroty, lásky a milosrdenství,

nekonečně tě miluji a odevzdávám se ti.

Spas mě svou dobrotou,

láskou a milosrdenstvím.

Já chci být tvůj (tvá).

Miluji tě a přeji si, abys mě chránila.

Z celého srdce tě prosím, Matko dobroty,

dej mi svou dobrotu

abych s ní mohl(a) získat ráj.

Pro tvou nekonečnou lásku tě prosím,

abys mi dala milost,

abych mohl(a) být k tobě milosrdný(á).

Zcela se ti obětuji a přeji si,

abys byla na každém kroku se mnou,

neboť ty jsi plná milostí.

Přeji si, abych na ně nikdy nezapomněl(a).

A když je ztratím,

prosím tě abys mi je vrátila.

Amen. (3-krát)

-Nejsvětější Trojice…(3-krát)

2.část

-Otče náš…

Potom se deset krát opakuje následující invokace:

Můj Bože, věřím v tebe, klaním se ti,

doufám v tebe a miluji tě.

O. Prosím tě za odpuštění pro ty, kteří

nevěří, tobě se neklaní, v tebe nedoufají a nemilují tě

-Sláva Otci…

-Pane Ježíši, odpusť nám naše hříchy, uchraň

nás pekelného ohně, doveď do nebe všechny duše,

zvláště ty, které tvého milosrdenství nejvíce potřebují.

-Nejsvětější Trojice…

Celá tato druhá část se modlí třikrát.

Na konec

-Pokoj věčný…