Tomislav Vlašić

Probudit se pro skutečnost vesmíru

Drazí čtenáři,

chtěl bych s vámi začít serii příspěvků, ve kterých se podrobněji zaměřím na téma „být světlem vesmíru“, které patří do cyklu nazvaného „Stávat se světlem vesmíru“. V několika zastaveních se vám budu snažit pomoci na cestě, která vede do plného uskutečnění nás i uskutečnění celého vesmíru ve věčnému světle.

Pokusím se vám formou postupných kroků přiblížit vše, co jsme vám během těchto let sdělili.

 1. Zkušenosti a fenomény, které se vztahují na život ve vesmíru provázely celé lidské dějiny. V posledních desetiletích se však zdá, že nabraly na síle. Roste počet pozorování kosmických lodí, počet kontaktů s takzvanými „mimozemšťany“, proroctví a mystických zkušenosti mnohých lidí.

Kontakty s mimozemšťany se mezi sebou velmi liší. Bůh probouzí lidstvo na Zemi k vědomí nezměrné skutečnosti, jež jej obklopuje, aby dospělo k účasti na této skutečnosti. Toto vědomí je růstem lidstva, je volbou konstruktivního postoje ku prospěchu celého vesmíru.

U všech těchto zkušeností však často chybí společný jmenovatel, který by je vysvětlil, sladil mezi sebou a ukázal správnou cestu lidstvu, aby se mohlo vrátit k počáteční harmonii.

2. Moje zkušenost z těchto posledních let, kterou jsem v tyto roky sdílel společně se Stefanií Caterinou, představila vesmír ve své mnohotvárnosti a ukázala cestu, jež vede všechny lidi a všechna stvoření k jejich plnému uskutečnění tak jak to určil Trojjediný Bůh. O mnohých věcech jsme vám už řekli v knihách a prostřednictvím této stránky. O ostatních věcech vám řekneme v budoucnu; nicméně je dobré se zmínit o třech důležitých aspektech těchto zjevní.:

-Bylo nám ukázáno, že existují tři vesmíry, což odpovídá prvotnímu rozhodnutí lidstva. Bůh totiž původně stvořil jen jeden vesmír, v němž mělo žít jen jedno lidstvo. Po prvotním hříchu jedné jeho části, přeměnil Bůh celé stvoření, aby ho přizpůsobil podle různých rozhodnutí prarodičů a podle způsobu života, jež byl před nimi. Vznikly tak tři vesmíry: VYSOKÝ VESMÍR, v němž žijí věrná lidstva, PROSTŘEDNÍ VESMÍR v němž žijí lidstva jež zůstala nerozhodná mezi Bohem a Luciferem a NÍZKÝ VESMÍR, který je obývaný lidstvy vzbouřenými proti Bohu a k nim patří i lidstvo na Zemi. Lidstvo z Alfa Centauri představuje výjimku. Přes svou věrnost souhlasilo s tím, že bude žít v našem nízkém vesmíru, aby mohlo být blíže slabým lidstvům a mohlo jim pomoci.

Tyto tři vesmíry se navzájem velice liší. Záleží to na duchu lidí, kteří je obývají, a jež má vliv na ten který vesmír. Stvoření totiž nese důsledky lidských rozhodnutí, jak jsme vícekrát zdůraznili.

Vysoký vesmír je blíže velké nebeské bariéře. Je mu vlastní velká harmonie. Různé planety jsou tam pohostinné, jejich příroda je nádherná, nejsou na nich přírodní katastrofy. Lidé navzájem snadno komunikují a také planety navzájem, protože se milují. Neexistuje mezi nimi vnitřní vzdálenost, rivalita nebo rozdělení; proto je také omezena fyzická vzdálenost. Kromě toho mají tito lidé široké vědecké a technologické poznání a jsou schopni se pohybovat ve všech třech vesmírech.

V prostředním vesmíru vzájemná vzdálenost roste. Lidé jsou chladnější a indiferentnější, navzájem se nevyhledávají a udržují určitou distanci mezi jednotlivými planetami. Snaží se být korektní a nevyvolávat války na vlastních planetách. Existují tam však války mezi planetami. Jejich poznání, nakolik je velké, se nemůže srovnávat s poznáním věrných lidstev. Dostatečně se pohybují ve svém vesmíru a ve vesmíru nízkém, ale vysokého vesmíru nejsou schopni dosáhnout. Příroda je méně poddajná a často se bouří proti člověku.

V nízkém vesmíru, kde jsme i my, jsou vzdálenosti mezi planetami nezměrné, často nepřekonatelné; lidstva jednotlivých planet se navzájem ignorují nebo mezi sebou bojují. Poznání těchto lidí je nízké, proto nemohou prozkoumávat vesmírný prostor a když, tak jenom omezeně. Nemohou ani proniknout do jiných vesmírů. Příroda nízkého vesmíru je nepřátelská a vystavena velkým katastrofám, jak na samých planetách tak ve vesmírném prostoru. Jsou zde zemětřesení, záplavy, výbuchy hvězd, solární bouře, padají meteority atd. Je zde ještě jedna charakteristika, která v ostatních dvou vesmírech není a to je expanze. Galaxie se vzdalují stále víc jedna od druhé, tento vesmír se neustále rozpíná. Svatý Rafael mluví o expanzi jako o promítnutí vnitřního rozdělení, které je vlastní lidstvům z nízkého vesmíru, jež jsou v sobě a navzájem rozdělena a toto rozdělení se odráží na stvoření.

–Byla nám představena také jedna černá stránka lidských dějin: křížení lidských bytostí. V prvopočátcích lidských dějin jedno lidstvo z nízkého vesmíru, které se spolčilo s Luciferem, začalo provádět genetické experimenty, jež měly vyústit k laboratornímu vytvoření hybridních ras. Ty měly být schopny krutého jednání a mělo to mít dopad na všechna lidstva.

Tyto hybridní bytosti byly stvořeny tak, aby mohly odolávat extrémním podmínkám, proto byli používáni k vojenským účelům, jako pracovní síla, jako průzkumníci vesmíru, dokud se nevzbouřili proti svým „tvůrcům“ a nestali se autonomními populacemi; připomeňme mezi ostatními reptiliány, o nichž se často mluví.

Hybridi byli a ještě jsou přítomni na mnohých planetách včetně Země; jejich tělesné vlastnosti, jež jsou za tím účelem vyvinuté, jim umožňují se maskovat a míchat se do různých lidstev. Nicméně Boží působení, které přivádí vše ke Kristu, vynese na světlo také přítomnost těchto bytostí, donutí je, aby se odhalili. Proto je důležité vědět o jejich existenci, abychom byli připraveni také na tento druh událostí. Ještě se k tomu vrátíme a budeme se podrobněji zabývat tímto tématem, jež je náročné a choulostivé, zavazuje nás jako křesťany, ke spolupráci s Božím působením. On je milosrdný a určitě nechce nikoho zničit, ani tyto nešťastné bytosti, jejichž zrození je plodem krutosti určitých lidí, jejich žízně po moci a zneužití svobody.

–Naproti této černé stránce lidských dějin stojí jedna zcela zářící skutečnost: přítomnost lidstev věrných Bohu, která se nedopustila prvotního hříchu. Tato lidstva žijí v úzkém kontaktu s anděly a spolupracují s nimi ku prospěchu celého vesmíru. Svatost a celistvost těchto věrných lidí vyvažovala špatnost mnohých jiných; jejich mocná modlitba a jejich působení v souladu s anděly byli nezměrnou pomocí nejslabším lidstvům jako je to naše.

Všichni lidé ve vesmíru, nejen ti, jež byli věrní od počátku, jsou povolaní ke svatosti, protože jsou Božími dětmi; stejně tak jsou povolaní ke společenství s anděly. Bůh chce všechny osvětlit, přivést všechny k poznání svých zákonů. Bohužel mnozí lidé projevují ničivý a egoistický postoj, jímž omezují sebe. Takto nemůže Bůh rozšířit jejich poznání, protože by ho špatně použili, jen by zvýšili porušenost a zničení.

3. Proč je skrývána skutečnost vesmíru?

Mocní lidé na Zemi systematicky skrývají informace ohledně přítomnosti jiných lidstev ve vesmíru; vůbec neberou ohled na svědectví těch, kteří viděli a slyšeli. Raději ukazují, to co se jim hodí, používají vědeckofantastické filmy a romány, aby odvedli pozornost od pravých fenoménů. Takto vytvářejí v lidstvu velký zmatek.

Proč se zamlčuje přítomnost Bohu věrných lidstev? A přece tito bratři se ukázali při mnohých příležitostech také mocným lidem na Zemi a vedoucím náboženství, aby rozšířili poznání o vesmíru a pomohli v obtížné situaci lidstva na Zemi; o tomto nechybí svědectví. Naopak, ve většině případů představují media zlé mimozemšťany, hrozící, bez důstojnosti, deformované; tak vyvolávají v lidech nedůvěru, strach, nepřátelství k možným formám života ve vesmíru. Proč?

Jak jsou představováni andělé? Když se nepopírá jejich existence, jsou představováni s falešnou identitou. Jejich pravá identita spočívá v tom, že jsou čistí duchové, kteří žijí v dokonalém společenství s Trojjediným Bohem a věrně mu slouží. Jejich autentická manifestace, jež je zároveň službou člověku a stvoření, spočívá ve zjevování Božího světla a jeho života. Někteří lidé, nebo některá hnutí, která neuznávají Ježíše Krista, popisují anděly jako nejasné entity, krásné postavičky, s kterými je možné libovolně hýbat sem a tam, jak se to líbí člověku. Tím klamou sebe i ostatní!

Křesťané, proč i vy zamlžujete vesmírnou skutečnost? Ježíš si přál, aby byli křesťané světlem světa (Mt 5,13). Ve skutečnosti se mnozí projevili svou nedůsledností a povrchností jako temnota a porušenost, stejně jako ti co odmítají Boha. Pro tento druh křesťanů není Ježíš ŽIVÝ a PŮSOBÍCÍ, ale abstraktní, ve vesmíru nepřítomný, jako by neexistoval. Ježíš ale na sebe vzal lidskou přirozenost a přinesl ji Bohu; vzal na sebe všechny lidské tragédie, zvítězil nad smrtí a porušeností svou smrtí a vzkříšením. Sedí po pravici Otce a vede vesmír k novému stvoření. „Bůh ze svého trůnu řekl: „Nyní tvořím vše nové. Potom řekl: „Piš! Tato slova jsou spolehlivá a pravdivá“. A dodal: Stalo se! Já jsem Alfa a Omega, Začátek a Konec; tomu, kdo má žízeň, dám já z pramene vody života zdarma“ (Zj 21,5-6).

Proč, lidé, nechcete život, světlo a poznání? Proč nechcete postoupit? Naopak zamlžujete sebe a vesmír!

4. Společným jmenovatelem všeho dění ve vesmíru je Ježíš Kristus. On odhaluje tajemství života a přivádí celý vesmír k pravému světlu. Kdo má aktivní účast na jeho působení se vnitřně otevírá, rozkvétá a dosahuje plného uskutečnění; spolu s člověkem se účastní celý vesmír, aby pozvedal k Všemohoucímu Bohu hymnus chvály (Zj 5).

Naším svědectvím jsme nikdy nechtěli upoutat pozornost na určité fenomény. Představili jsme vám Trojiční život a Toho, jenž otevírá pečetě všech tajemství, Ježíše Krista, našeho Pána. Jak říká svatý Pavel: „Na odhalené tváři nás všech se zrcadlí slavná zář Páně, a tak jsme proměňováni k jeho obrazu ve stále větší slávě – to vše mocí Ducha Páně. „Nyní všichni hledíme na odhalenou tvář Pánovy slávy, slávy stále větší, která nás proměňuje, abychom se mu stali podobnými. Uskutečňuje to Pánův Duch“(2Kor 3,18). Nikdy jsme vám nenutili nějakou zkušenost; přinášeli jsme vám svědectví, s vědomím odpovědnosti, kterou jsme na sebe vzali před Bohem a před vámi všemi. Modlili jsme se a obětovali svůj život za vás, abyste se vnitřně probudili, a tak byli schopni rozlišovat znamení doby a mohli se rozhodnout pro Ježíše Krista, jež vás bude provázet všemi událostmi ve vesmíru.

V poselství, které dostala Stefania Caterina 30. srpna 2012 mluví svatý Pavel ke křesťanům takto: Ti, jež představují církev se před těmito znameními z nebe nemohou chovat jako nevěřící …

Člověk víry není naivní, aby vše přijímal se zavřenýma očima, člověk víry umí rozlišovat. Jeho rozlišování však nikdy nepochází ze strachu před tím co je rozumově nevysvětlitelné, ale z neomezené otevřenosti k Božímu působení, pro něž není nic nemožné. Člověk víry vlastní rozvážnost, která je darem Ducha Svatého a ta nemá nic společného s lidským strachem, jež je plodem kompromisů a lidských ambicí.Kolik schopností a kolik světla je uloženo do našich duší! Kolik můžeme postoupit a jaké poznání Ježíše můžeme předat vesmíru! (2Kor 2,14 – 16) Jak velká odpovědnost je na nás!

V příštím příspěvku pokročíme dál na této naší cestě. Připravme však tento krok vevnitř v sobě a vyslovme hymnus chvály Bohu; když ho vyslovujeme s vírou, je schopen rozehnat temnoty našich srdcí a předat vesmíru mnoho světla.

Ó hlubino Božího bohatství, moudrosti a vědění!

Jak nevyzpytatelné jsou jeho cesty!

Kdo totiž kdy poznal mysl Páně!

Kdo kdy byl jeho rádcem?

Anebo kdo ho předešel v obdarování,

aby za to měl dostat zaplaceno?

Všechno je totiž od něho a skrze něho a pro něho.

Jemu buď sláva na věky!

Amen.

(Řím 11,33 – 36)

Provázím vás modlitbou a obětí života Bohu. Žehnám vám ve jménu Otce, Syna a Ducha Svatého.