Vstříc Novému Stvoření

Stefania Caterina a Tomislav Vlašić

Čerpat z pramene Života

Napsat komentář

Tomislav Vlašić

Drazí čtenáři,

v úvodu posledního poselství sv. Augustina z 3. dubna 2013, které nám bylo předáno prostřednictvím Stefanie Cateriny, jsme vyjádřili naše přání „abyste nezůstali pouhými čtenáři, ale stali se nástroji svatosti, projevem Života“. Poselství otevřelo široké horizonty pro život celého lidstva: člověk s celým stvořením je předurčen k oslavení. Toto oslavení přichází prostřednictvím svatosti, která je plností života. To je něco nádherného. Ale jak se na tom všem účastnit?

Každá forma života, v každém svém stádiu potřebuje mnoho lásky, mnoho pozornosti. Abychom měli účast na Životě, na pokladu skrytém v nás, je nezbytné mít velkou lásku, příhodný čas, vhodné podmínky. Celé Mystické tělo Kristovo bylo v tomto čase posíleno, aby nám pomohlo spatřit a rozvinout Boží život v nás. Je na naší ochotě, abychom vstoupili do hlubokého vztahu s naším Bohem a uvědomili si jeho působení v nás.

Začněme společně s Ježíšovou modlitbou, kterou známe z Janova evangelia (J 17, 1-3). Ponořme se do této Ježíšovy modlitby a pokusme se ji každý z nás v sobě probudit.

„Otče, přišla má hodina

Oslav svého Syna,

aby Syn oslavil tebe,

stejně jako jsi učinil,

když jsi mu dal moc nad všemi lidmi,

aby vše co jsi mu svěřil, dal jim:

život věčný.

A život věčný je v tom,

když poznají tebe, jediného pravého Boha,

a toho, kterého jsi poslal, Ježíše Krista“

Tváří v tvář se mi Bůh sdělil v okamžiku početí. Předurčil mně, abych byl celistvý, abych žil v plnosti. Předává mi svůj život s největší pozorností: oslavuje se ve mně, abych ho já oslavil a ukázal všem.

– Víra, která se s tímto vědomím otevírá hluboko ve mně, rozptýlí pochybnosti, nejistoty, fantazie, zoufalství…Duch Svatý ve mně rozvíjí přání žít v plnosti. Stále více odkrývá znamení, které do mě Bůh vtisknul, a které dokonale nasměrovává můj život. Jeho znamením je jeho svatost a plný život.

 

– Přišla má hodina! Raduji se, modlím se, zpívám, rozhoduji se žít Život. Boží milost ve mně se dává do pohybu.

 

Ježíš uzdravuje celý můj život a dává mi vstát z mrtvých. Je poslaný od Otce s plností Ducha Svatého, aby mně uzdravil, aby mně spasil. Zmrtvýchvstalý se nezjevuje pouze ženám a apoštolům a nemluví jen k nim; mluví i ke mně. Jsem předurčen vnímat jeho přítomnost a slyšet jeho hlas: „Já jsem dobrý pastýř: znám své ovce, tak jako zná Otec mně a já znám Otce. A za ovce dává svůj život“ (J 10, 14-15)

 

Ježíš Kristus, Slovo Boží, vibruje v celém mém bytí. Jeho vibrace přináší spásu: nesoudí, ale odpouští všechno, uzdravuje rány, obětuje se za mně, aby vykoupil moje viny, raduje se, když mně vysvobozuje z otroctví…Dává mi vstát z mrtvých! Otevírá můj život k jisté budoucnosti, plné překvapení, i když budu muset čelit zkouškám: zvláště v nich se vyjadřuje mimořádným způsobem moc jeho vzkříšení. Můj život se posiluje až nakonec překonám všechno co ho narušuje…

Nechám se zahalit touto vibrací. Zůstanu ponořený do ticha, kde cítím život, který mnou protéká. Duch Svatý překračuje celou moji racionalitu! Je pro mě dobré, zůstávat takto: v tomto tichu se ve mně rodí celistvý, svatý život, moje oslava Boha..

  Jsem předurčen ukazovat Boží slávu. To je Boží dílo. Pro něj mně Bůh stvořil a povolal k životu. „Jestliže zůstanete ve mně a moje slova ve vás, proste oč chcete a stane se vám. Tím bude oslaven můj Otec, když ponesete hojné ovoce a budete mými učedníky“, říká Ježíš (J 15, 7-8)

V Božích očích jsem jedinečný, vzácný, neopakovatelný! Bůh do mě vložil celou svoji moc a obdaří mě potřebnou milostí.

Děkuji, děkuji, Pane!

Znovuzrozený se vydávám na cestu, abych takto žil. Nemůžu zůstat izolovaný v sobě samém, protože znovuzrozený život se chce sdělovat druhým. Komunikovat a sdílet život znamená rozmnožovat ho, v malých buňkách i ve velkém shromáždění…

Lidstvo i celé stvoření jsou předurčeni být oslaveni Bohem a stejně tak oslavovat Stvořitele!

 

Doufej v Hospodina, konej dobro,

v zemi přebývej a zachovávej věrnost.

Hledej blaho v Hospodinu,

dá ti vše, oč požádá tvé srdce.

Svou cestu svěř Hospodinu,

doufej v něho, on sám bude jednat.

Dá, že tvoje spravedlnost zazáří jak světlo,

jako polední jas tvoje právo.

Ztiš se před Hospodinem a čekej na něj,

Nevzrušuj se kvůli tomu, kdo jde úspěšně svou cestou,

nad tím, kdo strojí pikle.

Odlož hněv a zanech rozhořčení,

nevzrušuj se, ať se nedopustíš zlého.“

(Ž 37(36), 3-8)

 

 

Budu s vámi v modlitbě a žehnám vám ve jménu Otce, Syna a Ducha Svatého.

 

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s