Drazí čtenáři,

v den, kdy františkánská rodina slaví památku přijetí stigmat sv. Františkem z Assisi, k nám tento velký svatý, v následujícím poselství hovoří o Boží lásce.

Čistá láska sestupuje od Boha, který ji dává se štědrostí. Je to pravá a jedinečná láska, která dává život celému stvoření a která z nás dělá Boží děti. Všichni cítíme vroucí přání být milováni a stejnou láskou milovat, často se nám to ale nedaří. Jestliže nám chybí čistá láska, vytváří se v našem životě veliká prázdnota, kterou se snažíme zaplnit lidsky, různými způsoby, bez pocitu uspokojení.

Všichni jsme povoláni abychom spatřili tuto lásku, pokud si to přejeme, ona je už totiž mezi námi jako sémě. Bůh si přeje abychom ho spatřili a neklade překážky mezi nás a svoji lásku; jsme to my, kteří v tom bráníme vlastním sobectvím a svými požadavky.

Sv. František mluví o své pozemské zkušenosti, o tom jak spatřil čistou lásku, která byla skrytým pokladem a která mu ukazovala cestu člověka a věřícího až ho proměnila v Alter Cristus, což znamená, že se stal jakoby druhým Kristem na Zemi, který nesl na svém těle obraz Milovaného, ukřižovaného pro lásku.

Sv. František nám připomíná, že čistá láska je základním zákonem Ducha; proto myslím, že se toto poselství velmi úzce váže k poselství Ducha Svatého z 12. září 2012, ve kterém se mluví zrovna tak o zákonech Ducha. Řekněme, že slova sv. Františka konkretizují poselství Ducha Svatého, protože Boží láska nám je nablízku, jednotlivcům stejně tak jako manželským párům, zasvěceným společenstvím a stejně tak celému lidstvu.

Nechejme se vést i my k tomuto patření, které může změnit naše životy, s pomocí sv. Františka a všech svatých, kteří v průběhu celých dějin přijali a milovali Boží lásku a milovali svoje bližní tou samou láskou.

Žehnám vám a spolu s vámi se modlím. Ať vám dá Pán pokoj.

Poselství sv. Františka z Assisi z 17. září 2012

Žehnám vám drazí bratři! Rád bych vám řekl toto: mějte vždy na paměti, že nejvyšší zákon Ducha je čistá láska. Bůh nás miluje čistou láskou a my musíme milovat stejnou láskou: duchovní nezištnou láskou, která si nepřeje nic vlastnit, která nehledá výhody. To je nejdůležitější zákon, bez kterého nemůžete pochopit kříž a vzkříšení Ježíše Krista, nemůžete být celiství a žít ve společenství.

Čistá láska je první zákon, vycházející od Boha. Všichni jste povoláni patřit na čistou lásku.

Říkají mi „Alter Cristus“, což je druhý Kristus a opravdu jsem jím byl, protože jsem našel čistou lásku. To je poklad, o kterém jsem mluvil: čistá láska. Pochopil jsem jakou láskou mě Bůh miloval. Když se to stalo, cítil jsem se přijatý, jako ten, kterému bylo odpuštěno a začal jsem milovat stejnou láskou. ¹

Čistáláska sestupujeod Boha a žije v každém Božím dítěti. Tato láska stojí v základu oběti vás samotných, protože bez Boží lásky není možno obětovat se Bohu. Proto mnoho lidí jen těžko chápe co to znamená obětovat svůj život Bohu, ačkoliv prohlašují že jsou mu odevzdáni: chybí v nich čistá láska. Člověk se sám od sebe nemůže obětovat; ani nemůže obětovat oběť Bohu milou, jestli je plný ambicí, nároků a zájmů, byť duchovních, jako například spasit sám sebe, nebo upokojit vlastní svědomí. I to jsou zájmy.

Čistá láska je nahá, nemá nic, kromě Ježíše na kříži. Jste povoláni nalézt tuto lásku a můžete ji najít jen v úplném sjednocení s Kristem. Pouze on vám předává čistou lásku, dá vám ji pochopit v celé její hloubce. Jedině tehdy když jste ji přijali a pochopili, začnete milovat tou samou láskou, jakou jste milováni.

Nejdříve ze všeho vás čistá láska povede k obětování se Bohu. Odtud také vyjde vaše celistvost. Jestli je láska čistá, bude čistá i vaše oběť; automaticky se rodí celistvost vaší osoby, protože Boží láska začíná působit ve vaší hlubině a činí vás celistvými. Nakonec vás čistá láska vede ke společenství s druhými. Tam kde není čistá láska, není ani opravdové společenství, ale jen pouto založené na zájmech, které nemá nic společného se společenstvím v Bohu.

Můžete tedy rozumět, co se stává mezi lidmi, snad i křesťany: často chybí čistá láska a následkem toho i společenství. Lidé navazují vztahy jen kvůli zájmům a potřebám. Přišel čas, kdy je Boží lid povolán, aby spatřil čistou lásku, bez které každá nauka, i ta nejsvětější, každé dílo, každé kázání, se vystavují nebezpečí, že zůstanou neužitečnými, protože nenesou plody.

Nové stvoření bude mít svůj základ v čisté Boží lásce. Stvoření se neobnoví magicky, ani prostřednictvím jednostranného zásahu z Boží strany. Tato láska zničí zlo a učiní celé lidstvo lidstvem novým, připraveným na nové stvoření. Všichni svatí se modlí za mimořádné nástroje této doby a za celé lidstvo, aby spatřilo čistou Boží lásku.

Člověk sobec se čisté lásky bojí, protože tato láska nenechá nic pro sobectví. Jestliže nedosáhne čisté lásky, i v duchovním životě, nedojde nikam, přes všechny pěkné řeči a skutky, které však nemusí vždy svědčit o Boží lásce: každá modlitba, každý skutek nesmí být ničím jiným než čistou láskou, živou a působící skrze ty, kteří ji přijímají. Jestliže nejednáte z čisté lásky, bez dalších zájmů, jen s touhou šířit tuto lásku, každé dílo bude vykonáno pro sebe samotné i když je uděláno v Božím jméně.

Bůh si přeje, abyste spatřili jeho lásku v sobě; přeje si to celý ráj. Nikdo vám v tom ale nemůže pomoci, pokud nechcete upřímně hledat a žít Boží lásku, pokud nejste připravení stát tváří v tvář této lásce ve vašem duchu. Bez vašeho upřímného přání vám nemohou pomoci ani modlitby svatých.

Cesta, kterou musíte podniknout na Zemi a jež je i pomocí, kterou můžete dát druhým je toto: postavit se před Boha s upřímnou otevřeností ducha a přijmout od něj čistou lásku.

Bůh je diskrétní: nenutí dar těm, kteří si ho nepřejí. Bůh nikdy neproniká do duše násilím, ani svojí láskou. Zůstává u dveří a klepe; když otevřete, sděluje vám svoji lásku².

Čistá Boží láska dává život celému stvoření; proto jsem vám řekl, že prvním zákonem Ducha je láska. Zákon lásky je toto: Bůh si nás zamiloval a my jsme povolaní milovat Boha, sebe samé a své bližní tou samou láskou. To je univerzální zákon, který vládne celému stvoření a platí v celém vesmíru; tentýž zákon bude vládnou novému stvoření.

Vše seodvíjí od Boží lásky, z té lásky, která vystoupila na kříž za nás za všechny. Jsme povolání činit totéž. Během svého pozemského života jsem často plakal, protože jsem chápal, že čistá Boží láska nebyla lidmi milována. Cítil jsem v sobě velikou bolest, protože odmítání čisté lásky druhými vyvolává vždy bolest v tom, který si tuto lásku přeje předávat. Pochopil jsem, že lidé a často i mí bratři se snažili zastírat nepřítomnost čisté lásky jinými věcmi: pravidly, strukturami, systémy atd. Dnes se děje totéž: vznešený zákon lásky je nahrazován jinými zákony, diktovanými zájmy, sobectvím, strachem. Ani dnes není Boží láska milována a i dnes toto odmítání vyvolává v mnohých lidech utrpení, tak jak jsem trpěl já. Milovat Boha, sebe sama a své bližní stejnou láskou, jakou nás miluje Bůh. To je nejvyšší zákon, který se lidé snaží zrušit prostřednictvím svých předpisů, které nemají před Bohem žádnou cenu.

Moje bolest nebyla hněvem, nebo zklamáním; byla horlivostí pro Boží věc; byl jsem pohoršen lidským odmítnutím čisté lásky. Zároveň jsem měl vždy před očima Ježíše stoupajícího na Kalvárii, který byl obtížený utrpením, posměchem, urážkami, nepochopením. Chápal jsem, že čistá láska působila v Ježíši bezpodmínečně, svobodně i když byla přibita na kříž, neschopna ani pohybu prstu na ruce.

Moje oči byly upřeny na ukřižovaného Božího Syna za lidské hříchy; nikdy jsem se neunavil rozjímáním o jeho utrpení, abych vstoupil do tak velikého tajemství. Nakonec jsem pochopil, že každý člověk je povolán k přijetí Boží lásky, k tomu aby ji pozvedl a umocnil prostřednictvím kříže. Kříž by pro člověka neměl žádný smysl a neměl by ani pro Ježíše, pokud by nepozvedl jeho lásku k lidem na nejvyšší úroveň, skrze utrpení kříže. Čistá Kristova láska se pozvedla v utrpení, stejně jako v moci zázraků či triumfu vzkříšení, ona totiž působí stále. Boží láska působí v každém z vás, za všech okolností: v úspěších i neúspěších, v síle i slabosti, když jste obdivování i když jste pomlouváni. Boží láska je největším projevem jeho moci, která nezná překážek.

Ať je čistá Boží láska majákem osvětlujícím váš život. Nebuďte zklamáni lidskými omezeními a hříchy; obětujte každou bolest Bohu a dovolte aby vás čistá láska naplnila a zapálila. V žádné zkoušce nespouštějte oči z Pánova kříže a ten bude mocně působit; učiní vaši lásku dokonalou, bude jí čím dál víc zdokonalovat, až se každá bolest obětovaná Bohu na Kristově kříži přemění ve spásnou lásku a která povstane z každé zkoušky posílená. To je láska, která zapálila můj pozemský život a která stále hoří v mém duchu; je to láska, která mě proměnila v Milovaného: stigmata, která jsem přijal na svém těle, byla vnějším znamením mého sjednocení s ukřižovaným Kristem. Láska, kterou jsem chtěl dát lidem na Zemi, mým bratrům a všem chudým, kteří ke mně přicházeli hledat světlo a útěchu, nebyla ničím jiným než dokonalou láskou Kristovou. Z výšky kříže se díval Ježíš na Matku, Jana, ženy, kajícího se lotra i ty, kteří ho ukřižovali se stejnou čistou láskou. A se stejnou láskou se dívá i na vás.

Proto drazí bratři, mějte na paměti, že utrpení obětované Bohu se stává drahocenným darem pro vaše posvěcení a pro spásu mnohých. Na Zemi je utrpení, je všude a je tak velké, že člověka často drtí. Bůh toto všechno nechce, ale lidstvo, chladné a necitelné k Boží lásce, oddělené od Stvořitele vytváří utrpení v sobě samotném, uchovává ho ve svém nitru a rodí ho v každou chvíli. Vy, kteří věříte v Krista mějte v sobě jeho lásku, mějte moc kříže, který je znamením spásy a vítězství nad zlem v celém vesmíru. Uveďte do chodu tuto sílu a uvidíte velké plody v sobě i kolem sebe.

Boží děti žijí v prostředí nepřátelském Bohu a trpí; mohou ale povznést svoje utrpení a přeměnit ho ve spásnou lásku. To je ta drahá perla, kterou opravdoví křesťané na Zemi obětují svému Pánu a kterou obdivuje celý vesmír. Opravdu, věrná lidstva ve vesmíru obdivují ty na Zemi, kteří obětují svůj život Bohu a následují Ježíše Krista toho, který se za ně obětoval.

Po dlouhá staletí mnohé Boží děti na této planetě prošly tuto cestu až do konce a vyzvedli Boží lásku prostřednictvím kříže. Já jsem také touto cestou prošel a učil se pozvedat bolest skrze kříž ukřižovaného Krista. Nezapomínejte, že kříž sám o sobě, bez ukřižovaného Ježíše, nemá žádnou cenu; proto v každém svém kříži hledejte Ježíše, protože on je na všech vašich křížích a proměňuje je ve vzkříšení, když s ním umíte být sjednoceni.

Kdyby na Zemi nebylo hříchu, čistá Boží láska by volně proudila v každém člověku a mezi všemi lidmi navzájem; člověk by stál po boku Stvořitele a spravoval by vesmír, tak jak tomu mělo být od počátku. Místo toho jsou podmínky na Zemi obtížné, protože hřích vládne v srdcích mnohých lidí. Přesto i v této situaci působí Kristova Oběť, která povznáší utrpení na Zemi, pozvedá ho k Otci v Duchu Svatém. Takto Bůh odstraňuje porušenost a vede lidstvo vstříc novému stvoření.

Celé lidstvo musí projít cestu, kterou prošel Ježíš, očistit se prostřednictvím kříže a na konci dosáhnout vzkříšení. Nové stvoření bude vzkříšením celého lidského rodu; triumf Božího Syna, který bude obětovat celé stvoření Otci v Duchu Svatém a podřídí se mu. V Ježíši Kristu všechny Boží děti i samotné stvoření budou triumfovat, protože člověk triumfuje, když se podřizuje Bohu. Podřízenost Bohu není servilitou ani otroctvím, protože on nepanuje, ale vládne s láskou a vede člověka po cestě štěstí.

Toto je duch, jímž jsem žil, duch františkánství: přát si a přijímat čistou Boží lásku; žít v čisté lásce, která nehledá nic pro sebe; milovat touto láskou všechna stvoření; nechat se proměnit láskou Milovaného. Odtud vychází dokonalá radost a nejvznešenější chudoba.

Přeji si, aby jste všichni došli do takového života ve kterém potkáte čistou Boží lásku a budete ji v sobě střežit jako poklad. Za to se za vás modlím, moji drazí bratři, moji milovaní, společně se svatou Klárou a všemi svatými v lůně františkánství a žehnám vám ve jménu Otce, Syna a Ducha Svatého.