11. června 2020 – slavnost Božího Těla¹

Poselství sv. apoštola Jana

Poslední večeře Páně

„Drazí bratři,

žehnám vám v tomto dni, který je významný pro Církev rozptýlenou ve vesmíru. Na Zemi si připomínáte ustanovení Eucharistie během Poslední večeře. Uctívá se Kristovo Tělo a Krev v podobě Hostie.

Kromě ustanovení Eucharistie, které je samo o sobě velikou událostí, se stalo ještě něco, stejně tak důležitého: započalo Ježíšovo utrpení. Právě tehdy dal Ježíš sám sebe, dřív než na Kalvárii. Proměnil své ve své Tělo a Krev chléb a víno, připravené na stole. Nabídl je nám apoštolům, dříve než jsme se rozprchli a propadli strachu z lidí. V poslední večeři Ježíš obětoval sám sebe a zasáhl vůči Luciferovi již přítomnému v Jidáši Iškariotském. Dal mu svolení, aby učinil co měl v úmyslu. Slovy, která čtete v Evangeliu „Co chceš učinit, učiň rychle“² Ježíš dal Luciferovi svolení, bez něhož by démon nikdy nemohl nic učinit proti Bohu.

Během této dramatické večeře, kdy Ježíš oznámil zradu jednoho z nás, dal nám pít svoji Krev a jasně řekl, že se tato vylévá za nás za všechny, jsme se třásli. Začali jsme si uvědomovat, že začíná přicházet to, co nám Ježíš dříve říkal o svém utrpení. Umytím nohou nám Pán ukázal, kam až se ponížila Boží láska, aby sloužila člověku, zároveň nám ale ukázal, že i my musíme sloužit druhým, tak jak On sloužil nám.³

Byla to dramatická noc, ve které jsme se chvěli úžasem a strachem z toho, co se odehrávalo a co se mělo ještě stát; nepřijali jsme ještě Ducha Svatého a všechno nás naplňovalo hrůzou. Když jsme v Getsemanech uviděli stráž, pochopili jsme, že se Ježíšovo lidské dobrodružství chýlí ke konci. Já jsme ale také pochopil ve svém duchu, že se začíná něco ještě většího. Při poslední večeři nás Ježíš žádal, abychom obnovovali na jeho památku proměnu chleba a vína na jeho Tělo a Krev, tak jak to učinil on. Tím, že to řekl, dal moc nám i kněžím všech časů dělat totéž, bez ustání, až do konce časů.

Po večeři, dřív než jsme se vydali do Getseman, mě Ježíš žádal, abych vzal k sobě jeho Matku a byl jí nablízku, dokud on nebude po smrti. Věděl jsem, že Ježíš musí umřít, a že všechno co řekl, se musí naplnit i když lidsky jsem to odmítal. Šel jsem pro jeho Matku a byla to pro mě chvíle hluboké bolesti. Naše pohledy se potkaly v hlubokém tichu. Oba jsme věděli, co se bude dít. Naše Matka trpěla, tak jak trpěl Ježíš a já jsem nevěděl, jak ji utěšit, nebylo lidských prostředků, jak toho dosáhnout. Byla to Ona, se svou mocí, kdo mě utěšil. Byla to vždy Ona, kdo nás utěšoval v každé zkoušce.

Během této tragické a veliké noci nám Ježíš zanechal svoje Tělo a Krev, které dnes uctíváte v Eucharistii. Ona je uctívána také v nebi, anděly a svatými. Pokaždé, když slavíte Eucharistii, pokračujete v tom, co jsme započali my apoštolové a obnovujete veliký zázrak přeměny chleba a vína na Kristovo Tělo a Krev, které jsou jedinečným a pravým pokrmem daným lidem na Zemi. Nepochopili jste ještě zcela, co to znamená. Nevíte, jak trpí Boží děti na planetách, kde působí Lucifer a není tam Eucharistie. Avšak z Boží milosti sedm velkých archandělů, kněží Centrální buňky a noví kněží tuto velkou prázdnotu zaplňují.

Když pozvedáte hostii a kalich při vašem slavení, sytíte duchovně mnoho bratří i na planetách v nízkém vesmíru, kde není Eucharistie přítomná. Proto vás žádám, abyste si byli vědomi, že uchováváte v čase to co učinil Ježíš při poslední večeři a co jsme my apoštolové činili po Něm. Pokaždé, když jsme slavili v prvních křesťanských komunitách Kristovu Oběť, jsme my apoštolové prožívali tutéž událost poslední večeře a zakoušeli hlubokou radost a vděčnost ke Kristu. Cítili jsme v sobě moc jeho Vzkříšení. Každé vaše slavení musí být nejen účastí na Ježíšově Oběti, ale také účastí na moci jeho Vzkříšení, k prospěchu mnohých duší.

V každé mši se obětujete a předjímáte události, protože Ježíšovou obětí je stravováno všechno co se stalo, co se děje a co se stane. Je stravováno zlo a odebírá se síla démonovi. Proto Lucifer nenávidí Eucharistii a vždy se ji snažil všemi způsoby znesvětit. Zná moc této svátosti a sílu účasti lidu na eucharistické Oběti. Vaše účast je jedinečnou možností, jak se podílet na poražení zla. Bez Ježíšovi pomoci, který do vás fyzicky vstupuje prostřednictvím Eucharistie, byste neměli šanci projít tuto strašnou, suchou poušť, plnou hadů a štírů jíž je život na Zemi. Jakou pomoc byste měli bez Eucharistie?

Bez opravdové účasti kněze a lidu na Kristově Oběti, nemůže Eucharistie plně rozvinout své účinky, tak jak je tomu v případě křtu, když chybí oběť života Bohu. A platí to pro všechny svátosti. Účast na mši svaté je důležitá, ale stejně tak je důležité přijímání Eucharistie ve vás. Pouhá účast vám nedá stejnou moc, jakou můžete dostat, když přijmete živého Krista.

Chápete, co znamená přijímat Krista, s trojiční mocí a s primární energií vesmíru, kterou On v sobě nese? Protože se lidé k Eucharistii přibližují chladně, roztržitě a ve spěchu, nemohou přistupovat k této moci. Je to jako opona, podobná té v Jeruzalémském chrámu, která bránila lidu vidět Velesvatyni. Toto všechno je z části věcí kněží, kteří neslaví mši svatou, tak jak by měli, protože neobětují sebe samé, ale z části také věcí lidu, který se chová stejně.

Vy jste ale povoláni dobře pochopit, co znamená účast na mši svaté a přijímat Eucharistii. Není to obřad, formalita ani příkaz: je to sám váš život, pokrm, který vám dává Bůh „pravý pokrm a pravý nápoj“, jak řekl Ježíš.⁴

Musíte se stát živou Eucharistií, jinak vaše poslání neuspěje. Jestliže jí nejste na Zemi, kým jste tedy? Mluvkové, kazatelé, fanatici, příslušníci náboženského vyznání? Kým jste?

V mnohých kostelích, řeholích a klášterech je Eucharistie znesvěcována především chladem se kterým se lidé účastní na slavení. To je vážné. Mnozí řeholníci se už stali pouhými příslušníky nějakého kongregace, všechno dělají pro kongregaci, které náleží víc než Pánu. Žijí víc pro nějakou strukturu, než pro Ježíše. To se vám nesmí stát. Církev Ježíše Krista celého vesmíru je důležitá, je to základní nástroj, ale stále je to nástroj. Nejdřív je Bůh a potom nástroj. Nedělejte chybu tím, že stavíte Církev výše než Boha.

Žehnám vám ve jménu Otce i Syna i Ducha Svatého.“

Po slovech sv. Jana, chtěl připojit své svědectví také sv. Barnabáš, jehož svátek připadá na dnešní den.

Poselství sv. Barnabáše apoštola

„Připojuji k tomu co bylo doposud řečeno, svoji zkušenost. Já jsem se neúčastnil poslední večeře, jako ani sv. Pavel, se kterým jsem dlouho spolupracoval. Nicméně, v eucharistických slavnostech našich prvních křesťanských komunit, víra naše i víra lidu zpřítomňovala Kristovu Oběť. Cítili jsme to, co apoštolové při poslední večeři: bolest nad lidskou zradou, Ježíšovo utrpení na Kříži, moc jeho Vzkříšení. Tak to musí být i u vás. I vy máte možnost cítit moc prvního Ježíšova slavení při poslední večeři.

Církev Ježíše Krista celého vesmíru by měla zachovávat tuto moc a ne opakovat obřad. Měla by zpřítomňovat živou Ježíšovu přítomnost, protože On působí v každé mši svaté tím, že obnovuje veliký zázrak přeměny chleba a vína na svoje Tělo a Krev.

To je úkolem Církve, víc než všechny skutky dobročinnosti. Základ celého jejího působení spočívá ve zpřítomňování velkého tajemství transsubstanciace.⁵ Tento mocný zázrak sytí celý vesmír a nejen Zemi, protože ani jediná kapka Krve Kristovy prolitá na vašich oltářích není ztracena.

Když se shromažďujete ke slavení mše svaté, ciťte se jako ve Večeřadle, kde Ježíš slavil svoji poslední večeři, tak jako jsme se cítili my, apoštolové druhé generace. Toto všechno jsme zakusili také prostřednictvím Jana, Petra a ostatních apoštolů, kteří dokázali předat nám všem lásku k živému Kristu. Totéž chci od vás, ve jménu mnohých ubohých, kteří nemají milost, tak jako vy, slavit každý den mši svatou. Máte velkou odpovědnost, ale velká musí být i vaše radost.

V každé mši svaté pociťujte Ježíšovo utrpení na Kříži, obnovované při každém slavení, zradu, která není jen zradou Jidášovou, ale také zradou velké části lidstva. Nedovolte ale, aby utrpení Kříže bylo větší než moc Vzkříšení. Oběť Kříže se doplňuje mocí Vzkříšení, jinak zůstává utrpením chorobným.

Kristova Krev byla vylita na odpuštění všech hříchů, nejen za hřích prvotní. Ježíš zaplatil za hřích prarodičů a obnovil vztah mezi Bohem a lidmi, ale prolil svoji Krev také za vaše osobní hříchy. Miloval vás osobně, dal život za každého z vás a za všechny. Buďte si jisti, že Krev prolitá na Kříži a na každém oltáři, maže všechny vaše hříchy. To vám umožní pochopit, co to je vzkříšení: vítězství nad smrtí a hříchem, který působí smrt. Proto jsem vám řekl, že moc Kristova Vzkříšení musí být vždy přítomná v Oběti Kříže. Kříž nesmí převážit Vzkříšení a naopak, musí být v rovnováze. Když do vás Ježíš vstupuje svým Tělem a Krví, měli byste se cítit ponořeni do koupele znovuzrození a vnímat moc trojičního působení. Nezapomínejte, že to není jen Ježíš, který do vás prostřednictvím Eucharistie vstupuje, ale celá Nejsvětější Trojice.

Mějte také na paměti, že Panna Maria je vzorem a nástrojem pro Církev, protože žádné lidské stvoření se nikdy neúčastnilo, ani nebude účastnit tak jako Ona na Oběti svého Syna. Matka se svojí všemohoucností vám může předávat opravdovou účast na eucharistické Oběti. Když se budete od Ní a s Ní učit, tak i vy budete mít účast na Kristově Oběti a Vzkříšení.

Žehnám vám ve jménu Otce i Syna i Ducha Svatého.“

Na závěr našeho rozhovoru se sv. Janem a Barnabášem jsme požádali Boží Matku o požehnání.

Požehnání Panny Marie

„Jsem vám vždy na blízku. Mojí úlohou Matky, Královny a Spoluvykupitelky je pomáhat vám zakoušet, ve všech vašich zkouškách a utrpeních, vítězství Ježíšova Vzkříšení. Žehnám vám společně s celou Církví Ježíše Krista celého vesmíru ve jménu Otce i Syna i Ducha Svatého“