Vstříc Novému Stvoření

Stefania Caterina a Tomislav Vlašić

Přivedeni ke Kristu 8. část

Napsat komentář

úvahy a modlitby Tomislava Vlašiće

Křest v Duchu a ohni

Drazí bratří a sestry, budeme pokračovat na naší cestě, v našich úvahách a modlitbách. Dnes se budeme věnovat tématu: křest v Duchu a ohni; a tuto úvahu začneme:

 

Ve jménu Otce, Syna a Ducha Svatého.

Pane, náš Bože, obnov v nás všechny křestní milosti, obnov všechny milosti našeho života a dej nám milost, abychom mohli rozumět této době, přijímat všechny impulsy tvého Ducha, chápat všechna znamení, která před nás kladeš, a abychom měli sílu rozhodovat se a žít podle Krista, tak jak nás to Ježíš Kristus učil.

Amen.

 

Dnes se zamyslím nad devátou kapitolou knihy Stefanie Cateriny „Přes Velkou Bariéru“, kterou budeme poté publikovat na našich stránkách. V této kapitole je dnešní téma detailně popsáno. Já se mu budu dnes věnovat z hlediska povinnosti, která vyplývá pro křesťana z jeho křtu, z hlediska jeho úkolu v dnešní době. Zaměřím se zvlášť na tento úkol, v této době plné událostí a rád bych ho také ukázal v kontextu, ve kterém se nacházíme, z hlediska našich pokračujících zkušeností v Centrální buňce. Pokračují znamení a vyjasňuje se dění ve vesmíru.

 

Události ve vesmíru se vyhrocují. Lidé na Zemi nepochopili, co znamená, že do čela evangelizace vesmíru byla postavena lidstva věrná Bohu. Bylo nám vysvětleno, že tito bratři a sestry neváhají a že mocí Ducha Svatého, kterou si zachovali a nejen zachovali, ale ještě rozvinuli svou věrností, toto dílo započali a rychle v něm pokračují. Jejich rychlost neodpovídá našemu pomalému tempu zde na Zemi. Z dění ve vesmíru víme tolik, že prošli určitou část vesmíru. Jak jsme vám dříve vysvětlili, vesmír se dělí na tři části: vysoký vesmír, ve kterém jsou lidstva věrná Bohu; střední vesmír, ve kterém přebývají nerozhodní muži a ženy; a nízký vesmír, který se vzbouřil, zvláště na Zemi, která uzavřela smlouvu se Satanem. Nyní, podle toho co nám bylo vysvětleno, lidstva věrná Bohu již prošla střední vesmír a v tomto roce je tam čekají už jen poslední zásahy. Po středním vesmíru se evangelizace přesune do nízkého vesmíru, ve kterém se nachází i Země. A my vstupujeme do doby událostí týkajících se nízkého vesmíru včetně Země. Země vstupuje do konečné fáze přípravy na druhý Kristův příchod. V této fázi bude vše postaveno před rozhodnutí: Bůh, nebo Satan. Nevíme, jak toto vše Bůh provede, to zůstává v Jeho moudrosti. Dostali jsme mnohá znamení, mnohá vysvětlení, která nás zavazují ke svědectví, k tomu abychom řekli všem lidem na Zemi, Boží Církvi, že brzy vstoupíme do velkých událostí. Jsme stále v roce 2013, ve kterém působí zvláštním způsobem Nejsvětější Trojice v duších na Zemi. Zbývá nám několik málo měsíců, abychom pokročili v moci této milosti a vzali zodpovědnost před všemi syny a dcerami vesmíru.

 

Co čeká křesťany? Rád bych promluvil o tom, co čeká každého křesťana, bez ohledu na to, zda ví o existenci lidí ve vesmíru. O tom, co je následkem a plodem křtu. Sv. Matouš nám ukazuje událost Ježíšova křtu. Budu citovat úryvek: „Když byl Ježíš pokřtěn, hned vystoupil z vody, a hle, otevřela se nebesa a spatřil Ducha Božího, jak sestupuje jako holubice a přichází na něho. A z nebe promluvil hlas: Toto je můj milovaný Syn, jehož jsem si vyvolil.[1] My jsme pokřtěni v moci Ježíšova křtu. Jeho prostřednictvím jsme ponořeni do Nejsvětější Trojice. Jestliže jsme mysticky sjednoceni s Kristem skrze jeho oběť a jeho vzkříšení, jestliže jsme dospělí křesťané žijící svůj křest, potom se Bůh projevuje v našem životě; Bůh potvrzuje a chrání svůj život v nás. Obnovuje se v nás událost Ježíšova křtu; a musíme si toho být vědomi. Proto Církev, když mluví o své identitě, říká, že identita Církve spočívá v projevování trojičního života a v eucharistické oběti. Křtem jsme označeni za kněze, proroky a krále. Málo, velmi málo křesťanů si je vědomo tohoto znamení, tohoto daru, a tyto dary musí být zjevné, musí být ukazovány, projevovány v plnosti.

 

Slyšeli jste mluvit o Antikristu, to je něco jiného než o antikristech. Antikrist obdrží veliké dary od Satana, ale Boží děti dostanou také moc od Pána, aby mohly obstát v této bitvě a ve jménu Ježíše Krista zahnat peklo do sirného jezera. Tento proces se musí v křesťanech rozvíjet, musí se projevit a jak říká sv. Pavel v listu Římanům[2], že celé stvoření sténá a trpí v očekávání vykoupení, ale i Boží děti, které již dostali Ducha jako příslib, očekávají plné vykoupení a projevení své identity, toho jací jsou v Bohu. Všechno se musí projevit v plném světle.

 

Sv. Pavel učí nás i celou Církev, že jsme Božím chrámem. To není prázdná věta! Boží chrám je místem, ve kterém přebývá Trojjediný Bůh; přebývá, nespí. Otec posílá Syna, Syn obětuje nás, sebe a také lidstvo v nás. Syn v nás vykonává svůj kněžský úřad. Duch Svatý zasvěcuje, přivádí k dokonalosti. A tak náš křest přijímá svou dynamiku v síle Nejsvětější Trojice, která v nás působí, jestliže jí poskytujeme prostor a spolupracujeme s ní. Od Ježíše Krista pochází všechny svátosti; skrze něhojsme byli spaseni. Proto i svátostí křtu jsme s ním sjednoceni, rozhodujeme se žít jako on, společně s ním: prožíváme svůj křest, ale zároveň jsme posláni. Dospělý křesťan je povolán i poslán. Sv. Matouš nám předkládá Ježíšovu řeč: „Je mi dána veškerá moc na nebi i na zemi. Jděte ke všem národům, získávejte mi učedníky, křtěte ve jménu Otce, Syna i Ducha Svatého, a učte je, aby zachovávali všecko, co jsem vám přikázal. A hle, jsem s vámi po všechny dny až do skonání světa“. [3] Pouze pasivní křesťané přisuzují tuto moc kněžím a Papeži, ale není tomu tak. V moci křtu, v moci naší odpovědi jsme posláni všichni. Dějiny Církve to potvrzují. Mezi lidmi mocnými v Duchu Svatém je mnoho žen, mužů, mnoho laiků, zkrátka řekněme všech, kteří se rozhodli svatě žít. Bůh ve své dobrotě chce předávat tento život každému z nás a my ho můžeme žít a zároveň ukazovat druhým.

 

Když mluvíme o křtu v Duchu Svatém a ohni, nechci opakovat, co napsala Stefanie, jsem si jistý, že to dobře znáte, protože to bylo podrobně vysvětleno. Chci jen říct, že tento křest není proti obvyklému křtu, který vykonává Církev, ani mu neprotiřečí, je jen rozšířením křestní milosti: je zvláštní milostí pro tuto dobu, která může dojít ke každé duši ve vesmíru, ke každému člověku, který není dosažitelný kázáním a pro kterého není k dispozici voda. A také nám bylo řečeno, že jsou planety, na kterých není voda i když tam je život a lidé se takovému životu přizpůsobili. My jsme povoláni vykonávat tuto kněžskou službu uvnitř v nás. Řekl jsem, že jsme Božími chrámy, že Bůh v nás působí a my se jeho působení účastníme. Podle toho, co jsme zakusili v těchto letech, z různých úhlů pohledu, mnohé duše, mnozí lidé očekávají křest; a my, jestliže žijeme svatě s Bohem, jestliže obětujeme své životy Ježíši skrze Pannu Marii v jednotě s celou univerzální Církví, přitahujeme tyto duše. Naše duše, řekl bych, nejsou jen chrámy, ale také svatyněmi a mohou být velkými svatyněmi, kam přichází duše a dostávají milosti. Skutečně jsme pozváni obětovat své životy za bratry a sestry, kteří hledají Boha a nedaří se jim nacházet cestu, kterou v nás ukazuje Duch Svatý, cestu která vede k Ježíši Kristu. Když se pro ně obětujeme, přitahujeme jejich pohled a duše žádají křest. Samozřejmě není k tomu třeba mít mimořádná zjevení. Každý, kdo si je tohoto vědom, účastní se mše svaté, obětuje se za tyto duše, modlí se růženec, modlí se za tyto duše je povolán křtít ty, kdo jsou přítomni i když je nevidíme, jednoduše tak, že jim dá jedno jméno mužské a jedno ženské, udělá znamení kříže ve jménu Otce, Syna a Ducha Svatého. Když to začnete žít, velmi tím přispíváte lidstvům ve vesmíru, tam kam pozemská Církev nemůže svými prostředky dosáhnout. V této době je dána zvláštní milost, můžeme působit v duchu a Duch Svatý v nás vzbuzuje přání sebrat všechny lidi do jedné duchovní rodiny. Nikdo se nemůže vymlouvat: „Neznám lidi z vesmíru, nevím zda existují.“ Naše povinnost vychází z křtu, jsme ve společenství také s anděli i když je nevidíme: jsme ve společenství se svatými a nevidíme je; jsme ve společenství s celým mystickým Tělem Kristovým, které je v této historické době v pohybu a shromažďuje všechny, aby byli přivedeni ke Kristu.

Lidstva věrná Bohu pokračují ve vesmíru ve své misi. Jak dobře víte, minulý rok Bůh očekával, že se Země dá do pohybu a postaví se do čela této misie. Nedostal odpověď. Ale tito bratři se dali do pohybu a půjdou až do krajnosti. Čekají odpověď Církve na Zemi. Jakou odpověď? Že se navzájem obejmou, že Země, která dostala při letnicích sílu Ducha Svatého, v sobě obnoví tuto moc a bude milovat to co je od Boha a rozpozná bratry věrné Bohu až se představí. Oni působí i nyní v Duchu Svatém. Nebude to v těle, tak jak si my myslíme a jak jsou představováni ve zkušenostech některých lidí. Oni projeví moc Ducha Svatého a touto mocí chtějí posílit Církev na Zemi, aby obnovila tuto letniční moc a Církev na Zemi připravená rozvinout tuto moc, půjde obejmout bratry a sestry v celém vesmíru. Jak bylo řečeno, celý vesmír se stane rodinou, jedinou Boží rodinou. A vesmír bude přiveden ke Kristu, ke Kristu výhradně v Duchu Svatém. Bude podřízen zákonům čistého Ducha až budeme všichni žít s Bohem Otcem. Říkám také Církvi, Božímu lidu: nikdo se nemůže vymlouvat, nikdo se nemůže schovávat. Církev v této době ukazuje svoji identitu, ukazuje na sobě trojiční život, ukazuje, že prožíváním Svaté Eucharistie žije v mystickém sjednocení s Kristem, obětuje se s ním, aby mohla dojít k lidem, ať už se nacházejí kdekoliv, aby mohli přijmout křest a mohli se účastnit na Eucharistii, která se pro ně stane v Duchu viditelnou. Na závěr bych chtěl říct, že zbývá několik měsíců, ve kterých se můžeme těšit ze zvláštní milosti Nejsvětější Trojice, která byla v tomto roce dána lidstvu na Zemi, aby se mohlo připravit na přicházející události. Já nevím, jaké to budou události, ale určitě to bude moc Ducha Svatého, která postaví všechny před rozhodnutí se pro Boha, či Satana.

 

Vám všem, kteří jste poslouchali tyto úvahy, navrhuji rozhodnout se obětovat život Ježíši skrze Pannu Marii a vytvořit tělo, lid, který chce odpovědět Bohu v síle křtu, v síle křesťanského poslání. Jestliže existuje velké množství lidí, kteří se obětují, tak bude posíleno působení každého bratra či sestry, oficiální Církev bude posílena, Papež František bude posílen. V poslední promluvě jsem se ptal: „Znáte den, kdy jste byli pokřtěni? Běžte se podívat a pak to oslavte“ Je to pěkné. Pojďme rozvinout náš křest a začněme obětováním života Ježíši skrze Marii. Začněme se modlit, aby bylo všechno přivedeno ke Kristu, začněme křtít duše. Na našich stránkách najdete, jak křtít všechny tyto duše, všechny tyto lidi, kteří nemají možnost poznat Ježíše Krista, dostat Ducha Svatého, poznat Otce.

 

Jestli jste připraveny být pokřtěny ve jménu Nejsvětější Trojice, obětováni Ježíši skrze Pannu Marii, dávám vám jméno Michele a Michela a křtím vás ve jménu Otce, Syna a Ducha Svatého. Ať vám dobrotivý Bůh dá pokoj.

do vás milostivý Bůh otiskne pečeť Ducha Svatého, chrání vás od pekelných vlivů, sjednotí vás s mystických Tělem Kristovým, všemi svatými, se všemi, kteří se obětují a rozmnožují Kristovo světlo, světlo světa, aby byl osvícen celý vesmír.

A žehnám vám , kteří jste pokřtěni a vám, kteří budete křtít, budete každý den v mých modlitbách, v mé oběti, ve jménu Otce, Syna a Ducha Svatého.

Amen

 

 

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s