Vstříc Novému Stvoření

Stefania Caterina a Tomislav Vlašić

Přivedeni ke Kristu 2. část

Napsat komentář

úvahy a modlitby Tomislava Vlašiće

(přepis zvukového záznamu)

Hledám tvoji tvář (Ž 26, 8)

Drazí posluchači,

začneme toto setkání ve jménu Otce, Syna a Ducha Svatého. Síla Trojjediného Boha, jeho život, ať se vtiskne do každého z nás a oživí Boží obraz v nás. Ať se tento život rozvine, ať se ukáže a promluví k celému vesmíru.

Poselství svatého archanděla Rafaela, které přišlo prostřednictvím Stefanie Cateriny a má název „Boží tvář“ je tematem dnešního rozjímání „Hledám tvojí tvář Pane“. Zvlášť bych se chtěl zaměřit na naši účast, na náš růst, abychom dosáhli ponoření do Božího Ducha, který vychází z Otce a Syna a navzájem je spojuje a sjednocuje všechny Boží děti. Hledáme Boží tvář, budu se snažit vám pomoci, abyste mohli pokročit, zvláště pak, abyste se naučili modlit se v Duchu Svatém a tak přišli před Boží tvář. Přijít před Boží tvář a dívat se na ní není, nějakou mystickou ani charismatickou zkušeností, není to ani vize nebo zjevení, je něčím co jde dál. Vše co nám Bůh dává jako dar nás vede dál, abychom se našli v Božím Duchu, jež nás skrze Ježíše Krista přivádí k nazírání Boží tváře, protože náš duch skrze Ducha Svatého proniká hlubinou Božího života.

Dobře si vzpomínáte na úryvek z Matoušova evangelia z 13. kapitoly. Ježíš zde mluví k lidu v podobenstvích, ale apoštolům potom stranou vše vysvětloval. Vyjádřil svojí bolest, že lidé nechtějí vidět nebo nejsou schopni vidět ani slyšet, aby se neobrátili. Apoštolům a učedníkům však řekl, vy však jste blahoslavení, protože vaše oči vidí a vaše uši slyší. Ujišťuji vás, že mnoho proroků a mnoho spravedlivých lidí by bývalo rádo vidělo, to co vy vidíte, ale neviděli. Mnozí by bývali rádo slyšeli, co vy slyšíte, ale neslyšeli. Vidět Boží tvář znamená pochopit jí v Duchu Svatém. Jak víte Ježíš vysvětloval toto podobenství, a o těch kteří slyší a nerozumí řekl, že jsou vystaveni Satanovi, který jim slovo bere. Vidět Boží tvář znamená schopnost lidského ducha skrze Ducha Svatého se ponořit do Božího života. Nazírat, kontemplovat ho jako svatí, jako blažení. To je milost, jež dává Bůh těm, kteří ho hledají, všem kdo ho hledají. Dnes, v kontextu našeho rozjímání, když se díváme na celý vesmír, je zde milost pro tuto dobu, nazírat na Boží působení v celém vesmíru. Na nás je, abychom pochopili, abychom prošli touto cestou a byli přivedeni ke Kristu.

V dnešním rozjímání použiji 8. kapitolu listu Římanům,vyberu úryvek a nechám na vás, abyste tento týden četli, prohloubili a pochopili bohatství, jež svatý Pavel vyjádřil v této kapitole. Předpokládám, že máte Svaté písmo, a že ho umíte používat neboť je to nutné. Svatý Pavel říká: „Myslím, že utrpení nynějšího času se vůbec nemůže srovnávat se slávou, kterou nám zjeví Bůh. Celý vesmír očekává s velkou netrpělivostí až zjeví Bůh pravou tvář svých dětí“. Jsme podněcováni, potřebujeme abychom každý z nás získali pravou tvář Božích dětí, abychom v sobě našli identitu, která je v Bohu a je plností naší realizace, i když nyní jdeme, jak říká svatý Pavel, v naději. Svatý Pavel dodává: „ víme, že až doposud celé stvoření trpí a sténá jako žena v porodních bolestech, a nejen stvoření, ale i my, kteří máme prvotiny Ducha Svatého sami trpíme, protože čekáme, že nás Bůh osvobodí tím, že zjeví naše Boží synovství. Vždyť jsme spaseni, ale pouze v naději.

Celý vesmír, hmota, všechna stvoření, také andělé čekají, že přijde chvíle plnosti všech Božích dětí. Čekají Bohu věrní bratři, čekají ti, jež zapomněli – kteří neznají Boha – z Boha jim nic neutkvělo v paměti. Čekáme my, kteří jsme dostali prvotiny Ducha Svatého, který v nás volá Abba Otče. To znamená, že nás přivádí skrze Ježíše Krista k synovskému vztahu a my tento synovský vztah s Bohem Otcem zakoušíme.

Pohlédněme krátce na vesmír, na lidstva v něm. Andělé, všichni čistí Duchové kontemplují Boží tvář, Bohu věrní lidé pak, jsou skoro bez stínu, v jejich paměti není skoro žádný stín jakožto důsledek prvotního hříchu, jak je tomu u vzbouřených civilizací. Tito lidé si vzpomínají celé své dějiny, vzpomínají si na chvíli stvoření, na začátek života, čerpají z pramenu života, z Boha. Tento pramen mají v sobě, protože Bůh se daruje svým dětem. Celá jejich věda, jejich technika vychází z této moci. Vše je v harmonii s člověkem, člověk nedegraduje, neničí, neznečišťuje, vše směřuje k dokonalosti k harmonii. Také oni čekají na pravou tvář Božích dětí, až budeme proměněni a přivedeni do nového stvoření, kde nás čeká naše Matka, která byla vzata na nebe s duší a tělem. Kromě těchto věrných lidí, existují vzbouřené civilizace. Existují různé planety a různé populace. Navštívili jsme některé planety, protože nám to Bůh dovolil, viděli jsme tragédii. Jako příklad vám uvádíme jednu planetu, kde nejsou rodiny, ani manželství. Chlapci ve třech letech jsou vzati od matek, aby byli vycvičeni na vojáky. Jsou chladní, bez citu, bez vztahu s otcem, s matkou. Dívky jsou odděleny a připravují se na svou práci a na rození dětí. Jsou jako továrna na děti. Muži jsou všichni vojáci a proto práce je na ženách. Je to bída. Tito lidé si nevzpomínají na nic ze stvoření, v jejich paměti není ani náznak toho co se událo.

Setkali jsme se s jinými civilizacemi, které uchovávají vzpomínku prostřednictvím minulých generací, stvoření člověka, hřích, zaslíbení, že jedna žena porodí syna, který spasí lidstvo. Ale to je vše. Je to však jen zmínka.

Jsme tu i my na Zemi. Nám bylo dáno zjevení Nejsvětější Trojice. Dostali jsme Ducha Svatého. Ducha, který nás přivádí ke sjednocení s Otcem, skrze Syna, a my jsme dostali pečeť, že jsme Božími dětmi. Pečeť, že nás čeká dědictví. Je potřeba se ptát, zapomněli křesťané na Ducha Svatého? Znají ho? Ponořují se do Ducha Svatého, když se modlí? Dovolují Mu, aby v nich vyjádřil Boží přání a tak aby byli podobní Bohu? Znají sílu, kterou zanechal Ježíš Kristus prostřednictvím apoštolů? Křesťané znají tuto sílu, toto poznání o Duchu Svatém a cítí se být schopni zjevit pravé Boží děti zde na Zemi, svědčit o něm i pro celý vesmír? Je správné se zastavit zde.

Pane, ani my si nevzpomínáme, často si připomínáme naše pravdy víry jako dějinné události, někdy jako nějaké rituály, zmaterializované svátky – hody. Stává se, když se modlíme, že neustále kroužíme jen kolem našich přání, jsme koncentrovaní na sebe samé, na svou neschopnost, na své chyby. Obviňujeme sebe a druhé. Dej nám Pane milost, poznat tvého Ducha, abychom se ponořili do tvého ducha, a abychom se modlili v Duchu Svatém. V knížce Stefanie Cateriny „Přepsat dějiny“ je krásné poselství Panny Marie, která mluví o modlitbě v Duchu Svatém. Všechny modlitby jsou dobré, ale zde mluvíme o modlitbě, jež nás přivádí k pramenu, abychom se setkali s živým Bohem. Aby mezi Bohem a námi mohl proudit a vibrovat život. My kteří jsme dostali Ducha Svatého – často myslím na sebe – dívám se na rostliny a zdají se mi být inteligentnější než já. Zvířata mají instinkt, mají od Boha svou inteligenci a my se neumíme ponořit do síly, jež nám Bůh dal a neumíme být vyjádřením Boží tváře ve vztahu ke stvoření a k lidem. Co znamená modlit se v Duchu Svatém?

Všichni z vás jste prošli určitými zkušenostmi. Nyní je můžeme použít jako obrazy. Zkušenost zimy, pocítili jste chladno, nebyli jste dostatečně oblečeni, když jste vešli dovnitř, kde byl oheň, jste se zahřáli a pocítili potřebu zavřít oči. Nepotřebovali jste nikoho, kdo by vám vysvětlil co je to oheň, jak oheň působí. Potřebovali jste ten oheň cítit vevnitř. Cítili jste, že vás oheň uvolňuje a dává vám život. Modlitba v Duchu Svatém přesahuje všechny naše koncepty, vize a také zjevení. Běda, jestli se někdo zastaví na úrovni obrazu. Každý Boží dar je darem na cestě, vede nás, abychom objevili Boží tvář, tvář neviditelného Boha. Pouze náš duch, když je ponořený do Božího Ducha může pronikat a poznávat Boží tajemství.

Svatý Pavel ve stejné kapitole Římanům, jak jsme se už zmínili, mluví o Duchu Svatém, jež nám přichází na pomoc v naší slabosti a působí, že se projeví nejhlubší potřeby, které do nás vložil Bůh. Tento Duch se za nás přimlouvá nevyjádřitelným vzdycháním. To není něco podvědomého nebo nějaká fantazie, Božím přátelům zjevuje Duch Svatý stále více Boží mysl, Boží náklonnost, poznání Boha. Kolik zkušeností nám uniká, protože je naše hlava plná lidských, teologických, náboženských konceptů, recitací, ani si neuvědomujeme co jsme prožili, co jsme viděli. Když se někdo modlí k Duchu Svatému, musí ho milovat a toužit po tom, aby v něm Duch Svatý přebýval. Někdo se obrací na Ducha Svatého, aby třeba udělali zkoušku ve škole, jiní proto, aby obdrželi charismatický dar – to je konzumismus. Na Ducha Svatého se obracíme, abychom byli s Bohem, v Bohu. Ani Boží láska nemůže být oddělená od Boha, protože Bůh je pramenem. Když oddělíme vodu od pramene, my jí konsumujeme, ale když máme Boha v sobě, máme vše, je v nás pramen vody, který nám dává vše.

Ducha Svatého můžeme mít jen tehdy, když milujeme Ježíše Krista, Syna Božího, když se mu chceme podobat, když chceme oslavit Boha v našich pokušeních, když máme jistotu, že se v nás Bůh oslaví a my budeme oslaveni v něm. Svatý Pavel říká, že je naším určením, abychom byli podobní Bohu. Duch Svatý v nás zdokonaluje tento obraz. Nestačí znát Ježíše Krista z historie, jako člověka. Ježíš Kristus je ve slávě, v Duchu Svatém před Bohem. Když ho milujeme takového jaký je, jak se nám představil, jak nám dal svůj život a jak nás volá k věčnému životu, tehdy nám Duch Svatý přichází na pomoc. Duch Svatý v nás působí, jestliže chceme být proměněni v Ježíš Krista, když s ním chceme být mysticky spojeni, být s ním jedno tělo, přirozeně spolu se svými bratry a sestrami. Také říká svatý Pavel, že jsme určeni k účasti na jeho slávě, to je něco velkého.

Pane náš Bože, odpusť nám, ty jsi všemohoucí. Ty nás chceš naplnit plností života, my věřící přijímáme drobky, chceme být utěšeni. Naše přeměna na Boží děti tak, aby ses ty zjevil nám, lidem a celému stvoření zůstává jen teorie, ne něco živého. Moc nás to nezajímá, probuď v nás touhu být přeměněni a žít s Prvorozeným, s Ježíšem Kristem. Prožíváme mnoho utrpení, mnoho zkoušek, dnes prožíváme zkoušky a věřím, že přijdou zkoušky ještě těžší, protože nás Bůh chce přitáhnout k sobě. Člověk se před zkouškami většinou zastaví.

Svatý Pavel se v této kapitole nezastaví, chce nás uvést do Boží moci, do nezměrné moci, která je k dispozici, do plného světla, do poznání. Přeje si, aby v nás vyrašila moc Božích dětí, jež dostali v dědictví, skrze Ježíše Krista, aby byli Boží děti. Říká: „Ve všech těchto věcech získáváme nejúplnější vítězství, díky tomu, jež nás miloval, jsem si jist, že ani život ani smrt ani andělé ani nebeské mocnosti ani přítomnost ani budoucnost ani nebeské síly ani síly pozemské, nikdo, nikdo nás nebude moci oddělit od této lásky, jež nám Bůh zjevil v Ježíši Kristu našem Pánu.“

Zakusili jste jaké to je, ponořit se do této síly? Věnovali jste čas a pozornost, abyste objevili tuto sílu? Jestli jste to neučinili, jak můžete rozumět svému životu, který je v Bohu, jež z Boha pochází? V případě člověka je to něco jiného než u zvířat u stvoření, protože člověk je svobodný, musí se rozhodnout. Jste probuzeni, abyste se rozhodli věnovat čas, abyste poznali Boha, aby vám zjevil kdo jste, jakou slávu vám připravil? Co Bůh činí v celém vesmíru, Bůh který je vaším Otcem a chce vám předávat svůj života své působení?

Modleme se: „Jedno jsem žádal od Pána, abych mohl přebývat v Pánově domě po celý život, abych užíval Pánovu dobrotu a bděl v jeho chrámě“. Slyš mě Pane, vzývám tě, smiluj se nade mnou, odpověz mi. Znovu rozjímám o tvém slově; „Pojďte ke mně, přicházím k tobě Pane, neschovávej mi svou tvář, neodháněj mě s hněvem, neodháněj s hněvem svého služebníka, ty jsi moje pomoc. Neodmítej mě, neopouštěj mě můj Bože, můj Spasiteli, Kdyby mě matka i otec opustili, Pán mě přijme“.

To je modlitba, kterou můžete zopakovat sami, buďte pozorní, zůstaňte v tichosti, aby vás ona tvář osvětlila, tvář Boží. Tento Boží pohled, ať vás miluje a předává vám život, zůstaňte v tichosti. Můžete zpívat nebo recitovat; Hospodin je můj Pastýř, nic nepostrádám. Můžete to učinit v autě během jízdy, když ležíte na pláži nebo na hladině moře. Můžete to prožívat v každou chvíli když postupně dosáhnete hloubky vztahu s Bohem, abyste viděli jeho tvář.

Proto vám žehnám, provázím vás a chráním vás ve jménu Otce, Syna a Ducha Svatého

Děkuji, na slyšenou příští sobotu

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s