Drazí čtenáři,

tato Ježíšova slova, převzatá od sv. Lukáše, použitá v nadpisu se vztahují ke slavnému Ježíšovu příchodu. Zároveň se také vztahují ke každému okamžiku našeho života a lidských dějin, k situacím příznivým i nepříznivým: Bůh se dává poznat tomu, kdo Ho hledá. Můžeme se radovat z jeho mimořádné přítomnosti v této době a svědčit o ní.

Víra nás uschopňuje vnímat ji a její působení v nás i kolem nás. Kdo obětoval vlastní život Kristu prostřednictvím Panny Marie je již zapojen do procesu nového stvoření; může si všímat proměny v sobě, proměny, která se nezastaví a kterou nemůže nikdo zastavit. Živá víra ho přivádí k prožívání hluboké zkušenosti ve které roste jeho jistota.

Zde vám bylo sděleno, že trojiční působení v nás bude uskutečňováno prostřednictvím mimořádných nástrojů i prostřednictvím celého Mystického Těla. Na tento rok je předpovězena zvláštní přítomnost andělů a svatých. Z mnoha prožitých zkušeností se s vámi chceme podělit zvlášť o jednu, která vám může pomoci lépe se účastnit na tomto Pánově díle.

25. ledna 2013, na svátek obrácení sv. Pavla, se nám v duchu ukázal apoštol sám a mluvil k nám. Sv. Pavel zdůraznil zvláště dva základní body: radost a konkrétnost.

1. Byl plný radosti a chválil Pána, protože se konečně započala evangelizace vesmíru. Všichni apoštolové chválí Boha za toto dílo. V tomto roce je umocněna chvála svatých: oni doprovází Boží působení s velkou chválou vděčností. Sv. Pavel nám chtěl předat tuto radost, abychom na ní měli také účast.

2. V našem duchu se okamžitě zrodila otázka: „Co a jak máme dělat?“ Sv. Pavel nám dal konkrétní odpověď: „Přijímejte Boží vůli v tom, v čem se zrovna nacházíte. V mém životě jsem se modlil, kázal, pracoval; byl jsem ve vězení, pronásledován, vydán na smrt a zabit. Ve všech těchto situacích jsem sloužil Bohu. Dělejte totéž.“

Můžeme tedy tyto dva body shrnout pro naši cestu proměny: za všech okolností jsme schopni žít jako vzkříšení, chválit Boha a ukazovat Boží život v nás.

Jak se můžeme účastnit na mocném trojičním působení? Sám Ježíš nám to vysvětlil: „Kdo mne opravdu miluje, zná má přikázání a uskutečňuje je. Kdo mně miluje bude milován od mého Otce; a i já ho budu milovat a dám se mu poznat“. (J 14, 21) Dále říká: „Otec vám pošle v mém jménu ochránce: Ducha Svatého. Ten vás o všem poučí a připomene vám, co jsem vám řekl“ (J 14, 25-26)“.

Bůh je tedy v nás přítomen. Pochopit jeho život a působení můžeme do té míry, nakolik jsme otevřeni jeho přítomnosti. Největší pozornost, kterou můžeme projevit před Bohem spočívá v tomto: milovat ho ze všech sil, nade vše, tak jak Bůh miluje každého z vás a současně svědčit o Boží lásce druhým, milovat bližního jako sebe sama.

Ukážu vám několik konkrétních kroků:

1. Rozhodnu se věnovat určitý čas Bohu. Ponořím se do svého ducha, do hloubky své bytosti, jednoduchou modlitbou mého srdce. Přináším Bohu všechno co mně ruší a co mně rozptyluje: moje hříchy, má zranění, provokace přicházející z venku. Zbavím se všeho co mi vevnitř brání vnímat Boží přítomnost a ponořit se do jeho lásky. Svěřuji a obětuji svůj život Bohu.
2. Svěřuji se Božímu působení a účastním se na něm. Bůh mně stvořil a vykoupil mně. Bůh tvoří vše nové ve mně a ve vesmíru, to je jeho dílo. Procházím několik veršů žalmu 139:

„Pane, ty mě zkoumáš a znáš;

víš o mně ať sedím, nebo vstanu.

Zdálky je ti jasné, co chci dělat; sleduješ mou stezku i místo, kde ležím,

všechny moje cesty jsou ti známy.“ (Ž 139, 1-3)

„Bože, zkoumej mně, ty znáš mé srdce,

zkoušej mě, ty znáš můj neklid. Zkoušej mně hleď,

zda jsem nesešel na cestu trápení, a po cestě věčnosti mě veď! “ (Ž 139, 23-24)

V každém tvém slově jsi Ty. Přeji si, aby mně každé tvé slovo zkoumalo a poznávalo, aby mně zahalilo svým hlubokým významem…Ať nepřeváží moje iniciativa, ani má interpretace, ale tvoje trojiční interpretace, která ve mně tvoří vše nové, která všemu přináší spásu, posvěcuje a přivádí k dokonalosti.

3. Hledám živého Boha, takového jaký je. Když ho nadřadím všemu, svým potřebám, zdraví, svému vlastnímu životu, dostávám nový život, který sestupuje od Boha a který je úplný, svatý … Dostávám VŠECHNO.

4. Vnitřně přijímám Ducha Svatého, který ve mně vytváří své plody, lásku, radost, pokoj, porozumění, srdečnost, dobrotu, věrnost, pokoru, sebeovládání (Gal 5, 22-23). Vibruje ve mně Boží život…Když obnovuji své setkání s Bohem, nořím se do jeho lásky, znova se rodím, dělám další krok a stávám se novým stvořením…

5. Rozhoduji se žít Božím životem a projevovat Boží skutečnost. Tak jako v přírodě se ve mně rozjaří: všechno začíná rašit, kvést, růst; s krásou a vůní je všechno přitahováno k nádhernému univerzálnímu společenství…

6. Z hloubky svého bytí vzdávám chválu Bohu. Nikdo mě této chvále neučil, sám Bůh ji ve mně zrodil a pozvedá ji k sobě. Sjednocuje ji, ve svém Duchu s ostatními v nebeské liturgii. Vím, že to je můj osud, osud všech jeho dětí a nového vesmíru. To všechno otevírá mé horizonty a spojuje mně s Božskou univerzální mocí, která postupuje a už se nezastaví.

Bůh je opravdu přítomen, nechává se kontemplovat; je naprostou jistotou! On sám mně poučuje, protože mně noří do svého života. V něm mohu kontemplovat celou skutečnost.

Pokud jdete a setkáváte se s Bohem každý den, využíváte každého okamžiku s ním, spatříte ve svém životě divy a život sám se stane největším znamením, které vám může Bůh dát. Zakusíte, jak se uzdravují vaše zranění, zapomenete na hořkost urážek a odpuštění ve vás vyprýští v podobě proudícího života. Každý Boží dar se ve vás autenticky a dospěle projeví. Z každého vašeho skutku bude prosvítat Boží život. To bude autentické svědectví o trojičním působení ve vás.

Váš život se stane nepřetržitou Boží chválou, která bude den za dnem růst, až do chvíle, kdy vejdete do nového stvoření. To bude chvála celého vesmíru.

Děkujeme vám za vaši cestu k Bohu. Jsme stále spojeni se všemi Božími dětmi a stále silnější v jeho Duchu. Objímáme vás a žehnáme ve jménu Trojjediného Boha.

Tomislav Vlašić