Vstříc Novému Stvoření

Stefania Caterina a Tomislav Vlašić

Pokročit v plnosti (3. část)

Napsat komentář

STEFANIA CATERINA

a

TOMISLAV VLAŠIĆ

 3. část

„Otcovství a mateřství v Bohu“

Text je přepisem videa uveřejněného na italské verzi stránek.

Zdravíme vás milí posluchači.

 Stefania

 Chceme s vámi pokračovat v započatém cyklu, který má název „pokročit v plnosti“. Dnes se budeme zabývat velmi citlivým a důležitým tématem: otcovství a mateřství, tak jak jsou v Bohu. Je tomu třeba porozumět, abychom mohli také pochopit své místo, jednotlivě každého z nás, v Božím plánu. V každém z nás působí otcovství a mateřství, které jsou velmi důležité, protože jejich prostřednictvím uskutečňuje Pán své mnohé plány.

 Tomislav

Otcovství a mateřství má svůj zvláštní význam jakožto Boží nástroje. Bůh stvořil muže a ženu, kteří spolu s anděly představují nástroj, který vládne vesmíru. Protože prostřednictvím tvořivosti muže, ženy a andělů, kteří kontemplují Boží tvář, Bůh řídí vesmír, neřídí ho sám. Odtud má svůj původ Boží autorita, jež se projevuje v otcovství a mateřství, které jsou založeny v Bohu. Otcovství a mateřství nás zároveň vede k naslouchání a rozjímání o tom, co jsme řekli s ohledem na definitivní zvrat lidstva, aby mohlo být přivedeno k novému stvoření, také proto, aby dokázalo přijat Boží nástroje v jejich opravdovosti a originalitě, takové jaké jsou v Bohu. Dostali jsme se do doby, kdy žádná autorita, která není ponořená do Boha neobstojí. Jenom ta autorita, jež je ponořena do Boží tvořivé síly obstojí a vykoná svoji službu v lidstvu. Ve Svatém písmu stojí, že Bůh utvořil muže a ženu ke svému obrazu. Stvořil je oba ve vzájemné rozdílnosti, komplementaritě v jednotě. Bible říká, že muž a žena byli spojeni a byli jedno. Adam poznává ve své manželce, ve své ženě kosti svých kostí, tělo svého těla. Nejde jen o biologický aspekt, jedná se o jednotu v Božím Duchu, který se ukazuje v muži jako mužská část a v ženě jako ženská část. Předává se mezi nimi v komunikování Božího Ducha jeden druhému. Vcházejí do světla do správného rozlišování s partnerem a zároveň vyjadřují oba dva jednohlasně Boží tvořivost. Na počátku to bylo takto. Muž a žena vykonávali kněžskou, prorockou a královskou službu. Může to znít trochu zvláštně, ale je to tak. Člověk nemohl s Bohem vládnout stvoření jinak než tím, aby ho přiváděl k Bohu, což je úkol kněze. Nemohl ho přivádět k Bohu jinak, než tím, že ukazoval Boží pravdu celému stvoření, která se projevuje neustálou vibrací, o níž jsme se dočetli v posledních dvou poselstvích. Po prvotním hříchu začalo v muži působit rozdělení, stejně tak v ženě a v jejich vzájemných vztazích. Úroveň vztahu muže a ženy se po prvotním hříchu velmi snížil. Převládl instinkt namísto působení Božího Ducha. Tak se ztratila i harmonie. Žena zakusila, že jí něco nutí, aby se spojila se svým mužem a muž jí vládne. Tak to stojí v Bibli. Důsledky jsou jasné, už ve čtvrté kapitole se hovoří o smrti Ábelově, jehož zabil jeho bratr Kain. Tato evidentní disharmonie nastala proto, že se muž a žena po prvotním hříchu uzavřeli Božímu Duchu a spolehli se na jiného, mocného ducha, který je oklamal, ducha zla. Bůh v této době celou svou tvořivou silou povede tuto první buňku společnosti a první buňku Božího lidu k jejímu počátku, k uskutečnění svého plánu, který vložil do člověka od počátku jeho stvoření. Nyní přejdeme k pozitivním vzorům, jež nám pomohou obrátit náš pohled a probudit v nás naději. Stefania nám řekne s čím se setkala ve vesmíru, představí nám tyto pozitivní vzory.

 Stefania.

 Obrátíme svůj pohled k civilizacím, které zůstaly věrny Bohu, planety na nichž jejich obyvatelé nezhřešili prvotním hříchem, nevzbouřili se proti němu. Oni si zachovaly tělesné výsady, jinak než je tomu u nás. Zachovali si všechny ty výsady, v neporušené nebo skoro úplně neporušené formě, které měl člověk před svým pádem. Na těchto planetách, podle toho, co jsem mohla vidět a co mi bylo vysvětleno, také z mnohých setkání, která jsem měla s těmito bratry z věrných planet, je vztah muže a ženy úplně jiný, než jak je tomu na Zemi. Je jiný protože se neztratila ona harmonie, jaká měla být podle Božího plánu. Muž a žena nejsou dva jedinci odděleni jeden od druhého, kteří se setkají, líbí se jeden druhému a potom se spojí. Muž a žena jsou v Božím plánu, jež je jeden a spolu plní jedno poslání, které do tohoto plánu dokonale zapadá. Vztah muže a ženy není poznamenán, tak jak je to bohužel na Zemi a na jiných vzbouřených planetách, sexuálním úpadkem, egoismem dovedeným do extrémní podoby žárlivosti, rivality apod. Muž a žena si zachovávají svoji originalitu a jsou si plně vědomi svého otcovství a mateřství. Spojují se, aby se v nich uskutečnila ona plnost, která pochází od Boha. Je to proto, že tato plnost, která byla na počátku stvoření a bude na jeho konci v novém stvoření je v každém z nás jako semeno. Muž a žena na věrných planetách se spojují a v jejich jednotě uskutečňují onu prvotní plnost a tak uskutečňují plán o němž jsme mluvili – vládnout stvoření. Muž a žena společně uskutečňují své specifické poslání, každý pár má své kněžské, prorocké a královské poslání. Nicméně toto poslání je pro každý pár originální. Jedná se o kněžské páry. Já jsem se například setkala s páry inženýrů – muž a žena inženýři nebo lékaři, kteří však nekladou hlavní důraz na svou profesi. V centru je poslání od Boha, které se uskutečňuje prostřednictvím této specifické kompetence. Všechno co takový pár dělá, je proto, aby přispěli celému jejich lidstvu. Jejich plnost, síla, jednota v Kristu, v Bohu. To přináší velké výhody lidstvu, protože harmonie mezi mužem a ženou znamená harmonii v celém lidu. Potom neexistují války, nesváry. Mnohokrát nám bylo řečeno, že všechny války na Zemi a každé rozdělení v našem lidstvu vycházejí z nezměrného rozdělení mezi mužem a ženou, které se vytvořilo po prvotním hříchu. Na těchto planetách neexistují nesváry na úrovni národa, protože tam nejsou nesváry mezi mužem a ženou. Každý pár když plodí dítě a tak dále předává život, plní své poslání. Neplodí děti z egoismu, proto aby měli dítě pro sebe, ale vše je zaměřeno na rozvoj lidstva v Bohu.

Tomislav

 Možná by bylo dobré se zaměřit na kněžský pár, na jeho úlohu ve společnosti na planetě, která zůstala věrná Bohu.

 Stefania

 Také na těchto planetách jsou páry, které tam vládnou, ale slovo vládnout je zde použito ne ve smyslu jak mu většinou rozumíme, ale jako služba ve prospěch svého lidstva. Vládnoucí pár sytí svojí silou, modlitbou a láskou život planety i ve hmotném smyslu. Existují některé planety, v jejichž středu je chrám, ve kterém se schází lidé aby chválili Boha a z něho vychází voda, jež zavlažuje celou planetu takže se stává plodnou. Voda vychází z chrámu a tento kněžský pár, který na této planetě vládne, svojí modlitbou, obětí Bohu a svojí službou bratřím udržuje pramen živým. Toto sytí planetu i v hmotném smyslu, takže můžete rozumět jak důležitá je vzájemná oběť jednoho pro druhého a společná kněžská oběť muže a ženy, jež přináší lidstvu život.

 Tomislav

 Při pohledu na lidstva věrná Bohu a při současném pohledu na Zemi se nás můžeme zmocnit strach. Chtěl bych však, abychom dokázali obrátit svůj pohled na skutečnost, která je mezi námi a která převyšuje lidstva věrná Bohu. Jsou to Maria a svatý Josef, oni jsou Bohem vyvoleným párem. Uskutečňují otcovství a mateřství nového stvoření, k němuž se připojí také lidstva věrná Bohu. Maria a Josef jsou jediným párem ve vesmíru s tímto Božím plánem, který začal s počátkem nového období. Maria počala výjimečným způsobem, působením Ducha Svatého. Josef se připojil k tomuto plánu, aby sloužil Božímu dílu. Oba dva jsou potom ke službě Božímu Synu. Žili pro Božího Syna pod vedením Ducha Svatého. Je to ohromná věc a pro nás lidi na této Zemi je to velká výhoda a můžeme na to být hrdí, že se zde vtělil Boží Syn. Můžeme za to chválit Boha, že zde máme pár, který žil ve vznešeném vztahu v Bohu. Je to model lidstva budoucnosti. Jejich vztah je vzorem pro lidstvo a pro všechny ty, kteří jsou na cestě k plnosti. Nejsvětější Panna Maria se připojila ke Kristu už od svého početí, připojila se ke Spasiteli v době kdy se teprve připravovala Kristova oběť. Je spojena s Kristem a sloužila mu, svatý Josef se připojil ke Kristu a sloužil mu. To je první buňka církve, její model a nemůže to být jinak. Není možné přeskočit základní buňku, základní nástroj společnosti a života v Bohu. Maria se připojila ke Kristu zvláště pod křížem a stala se Matkou lidstva. Stejně tak svatý Josef, bez ohledu na jeho předčasnou smrt, protože jeho duch byl přítomen. Kdo je v Bohu, i když zemře, žije ve své identitě, je živ ve svém poslání a svém vztahu. Proto nazývá církev svatého Josefa ochráncem církve, Božího lidu. Přál bych si, abychom zvolili jiné slovo – ohleduplný otec pro církev, láskyplný otec pro Krista v jeho církvi – abychom tak našli jeho otcovství spolu s mateřstvím Marie a zakusili toto sjednocení, které se v Bohu už odehrálo. To co říkám, může působit jako něco zcestného, protože jsme si zvykli považovat zrod církve při letnicích. Ne, církev začala v Mariině lůně, v Nazaretské rodině. Letnice jsou potvrzením od Ducha Svatého, potvrzením církve a jejího poslání. Také zde můžeme vidět jak Bůh používá muže a ženu jakožto základní nástroj zdravé spirituality. Zde musíme pokračovat v naší cestě, abychom objevili přítomnost Marie a svatého Josefa v našem životě a vztah mezi mužem a ženou.

 Stefania

 Bohužel my křesťané jsme zvyklí považovat svatého Josefa jako okrajovou postavu. Mohu ale dosvědčit, že svatý Josef, podle mých zkušeností, byl zde na Zemi opravdu otcem pro Ježíše, pomáhal mu, chránil ho, určitým způsobem ho ochránil, spolu se svatou Marií, aby se mohl připravit na své poslání. Častokrát nám bylo řečeno, že svatý Josef není jen nějakým svatým, ale tak jako byl ochráncem Ježíšovým na Zemi, ochráncem dítěte Ježíše, je také ochráncem Božího lidu. Pod křížem byla přítomna Marie jakožto Matka lidstva, Matka církve. Byl zde přítomen ale i duch svatého Josefa coby otce církve. My nazýváme otci církve mnohé svaté a to je správné, protože uskutečnili jejich otcovství pro církev. Ještě víc, ale musíme uznat svatého Josefa jako otce církve, protože chrání Krista v jeho lidu, pomáhá mu v jeho poslání. Toto je velmi důležité, protože kolem první buňky, Nazaretské rodiny se shromáždili apoštolové, učedníci, ženy. Po vzoru této rodiny se začala vytvářet stále širší rodina – církev, Boží lid. Duch Svatý v den Letnic sestoupil, aby potvrdil to co už započalo. Duch Svatý vždy sestupuje, aby potvrdil to co započalo v lidské duši, v jeho lidu. Postavu Marie a Josefa je zapotřebí vnímat v jejich vzájemném doplňování se. Při všech mých zkušenostech jsem viděla, že Maria vždy působí spolu se svatým Josefem. Viděla jsem velké množství duší, které vstoupily do ráje a Pannu Marii, jež je přijímala. Svatý Josef tyto duše doprovázel na cestě do ráje. I když každý působí ve své originalitě, přece je zde působení kněžského páru. Přirozeně se nejedná o pojímání páru tak jak jsme na to zvyklí, ale muž a žena, kteří spolu pozvedají svůj život a tak přispívají k dobru celého lidstva.

 Tomislav

 Z naší zkušenosti v centrální buňce, je Maria Matkou a Josef otcem a zakusili jsme, že bez jejich přítomnosti nelze dosáhnout hloubky a rovnováhy Božích dětí. S jejich přítomností a s naším zasvěcením se Neposkvrněnému srdci Panny Marie a horlivému srdci svatého Josefa získáváme vnitřní a vzájemnou harmonii. Je zapotřebí se osvobodit od přesvědčení, že pár je k tomu, aby plodil děti. To je pravda jen z určitého hlediska. Vztah mezi mužem a ženou, nezávisle na tom, jestli jsou manželé nebo zasvěcení a žijí v celibátu, musí vést k ponoření se do Božího otcovství, do této tvořivé posvěcující a spasitelné síly a vyzařovat jí. Tak jako jsme to četli v posledních poselstvích, která dostala Stefania od Ducha Svatého, trojiční vibrace, která se předává od ducha k duchu. V této fázi, která jak jsme zdůraznili, je definitivním přelomem pro lidstvo, je zásadní věcí vstoupit do tohoto vztahu s Bohem tak, že dáme ve svém životě do pořádku vztah muže s ženou. Jejich úloha v náboženském životě, ve společnosti se projeví, protože jeden nemůže nahradit druhého. Oba jsou nutní, ve vzájemné harmonii.

 Stefania

 Také v tomto případě se musíme vrátit na počátek, před prvotní hřích. Mužská a ženská sexualita byla něčím čistým a vznešeným, byla nejpřímějším vyjádřením Boží tvořivé moci. Jejím prostřednictvím pokračuje lidský rod. Sexualita však byla těžce znečištěna prvotním hříchem a sestoupila skoro na úroveň zvířete, možná i hůř. Lidská sexualita ale překračuje čin plození. Zvířata se páří, aby se množila. Lidská sexualita však přesahuje pouhé plození, obsahuje všechnu schopnost muže a ženy vyjádřit svoji citovost, schopnost jít vstříc opačnému pohlaví. Sexualita je ve skutečnosti prostředek jímž člověk vyjadřuje Boží moc a schopnost tvořit. Proto je zapotřebí znovu přivést lidskou sexualitu, a Bůh to učiní svým působením na lidského ducha, k tomu čím byla na počátku. Musí se stát znovu pozitivní silou a už ne něčím zvrhlým, což se pak často potlačuje nesprávným způsobem.

 Tomislav

 Dřív než skončíme, bychom chtěli dát několik pozitivních podnětů. Chci obrátit pozornost na velkou naději, která vychází z definitivního obratu, jež uskutečňuje Bůh pro lidstvo. Přál bych si aby se každý otevřel tomuto obratu, aby ve všech mohla vykvést velká naděje. V tuto chvíli se obracím na snoubence. Jak velká příležitost se vám naskýtá, aby nedošlo jen k nějakému náhodnému setkání. Kdo se nechá prodchnout Duchem Svatým, dostává světlo ke správnému rozhodnutí a aby našel partnera s jehož pomocí najde i vlastní identitu, poslání. Mezi nimi se projeví tok Boží tvořivé moci takovým způsobem, že dosáhnou jeden i druhý své vlastní uskutečnění a připraví pro děti nový život. S touto přípravou bude početí dítěte zahrnuto Boží tvořivou, výkupnou, spásonosnou, posvěcující mocí. Takto pár bude opravdu předávat nový život, nebude jen plodit, ale přinese zvrat pro lidstvo, zrodí se nové generace. Nemůžeme ani spočítat kolik pozitivních důsledků z toho vyplyne. Snoubenci, kteří sní o harmonickém, krásném, šťastném životě ve shodě, mohou najít řešení pouze zde. Dnešní situace je taková, že jeden s druhým nedokáže žít. To samé platí pro rodinu. Častokrát jsem se setkal s matkami, které měly starost o své děti v pubertě, jak vést tyto děti, protože se jim nedaří být těmto dětem nablízku. Žádali ode mě řešení a já jsem jim odpovídal, že je jejich prvním úkolem vtisknout Ducha do duší jejich dětí. Když říkám vtisknout Božího Ducha, nejedná se o nějaký všední čin. Otec nebo matka, kteří vtisknou dar víry prostřednictvím důvěry, dar naděje a lásky svému dítěti, přivádějí ho na správnou cestu. Děti mohou udělat chybu, ale zůstává stopa, která orientuje jejich život. Jinak se lidé snaží o spoustu věcí, ale nevěnují se důležitému aspektu výchovy svých dětí. Když dítě chybuje, když způsobuje potíže a potom běží za svou maminkou nebo tátou, znamená to, že se v něm probudila tato stopa, za předpokladu, že rodiče žijí v harmonii s Bohem. Tak se utváří rodina v Božím Duchu. Samozřejmě, každý má svou svobodu pro své vlastní rozhodnutí. V tom co říkám, chci jít ještě dále. Vztah muže a ženy není důležitý jen v manželství, nýbrž pro každého muže, každou ženu. Je to vibrace pravdy Božího života rozlévající se na všechny lidi i na zasvěcené osoby. Komunita zasvěcených lidí by měla vibrovat v trojiční síle, jak na úrovni jedinců, tak mezi nimi. Jestli komunita zasvěcených lidí nežije v trojiční dynamičnosti, ptám se, našla svoje povolání, našla svoje poslání, svou identitu a své uskutečnění? Jestli určitá zasvěcená komunita žije a přenáší tuto vibraci Božího Ducha – od ducha k duchu – jakou sílu tato komunita vyzařuje. Existují různá mužská a ženská společenství, ale v dnešní době existují také společenství bratří a sester, v nichž se může uskutečnit zmíněná harmonie bez ohledu na to, že žijí zasvěceným životem. Tím způsobem se podílejí na realizaci Božího díla. Vezměme si úlohu kněze, který má za úkol sjednotit farnost v Božím Duchu, vychovávat ji, aby dokázala v Božím Duchu žít a uměla komunikovat od ducha k duchu. Jakou sílu by mohla mít taková farnost, mohla by proměnit kolem sebe celé okolí. Otázka je, jestli lidé, jež se účastní na Kristově oběti, se vrací domů vzkříšení v moci Ducha Svatého nebo ne? Mohou mít vliv na život nevěřících? Odpověď na všechny tyto otázky spočívá v Boží síle, která se vyjadřuje prostřednictvím muže a ženy. Farář by měl mít schopnost zapojit muže i ženy a všechny ostatní kategorie osob v tomto duchu. Neměl by zůstávat izolovaný, mluvím o duchovní rovině, o schopnosti komunikovat Božího Ducha – od ducha k duchu. Celý Boží lid by měl žít tímto způsobem. Jeví se nutnost, aby muž a žena vystupovali ve své rovnocennosti uvnitř Božího lidu. Žádný muž nemůže nahradit ženu a naopak žádná žena nemůže nahradit muže. Musí se vytvořit tato harmonie. Formace člověka v tomto smyslu prochází přes rodiče, kteří žijí v Božím Duchu a takto vychovávají své děti. Zároveň všichni pastýři, kteří jsou formováni v tomto duchu, povedou stále více Boží lid k jednotě v Duchu Božím.

Stefania.

 Je potřeba pochopit, že otcovství a mateřství působí nezávisle na sjednocení v sexuálním vztahu. Tak jak jsme řekli, otcovství a mateřství překonávají sexualitu. Otcovství zahrnuje i sexualitu a ne naopak. A proto, kdo se rozhodl obětovat svoji sexualitu jako například zasvěcené osoby, které se rozhodli žít v čistotě, tímto neztratili své otcovství a mateřství ve smyslu Boží tvořivé síly. Ta má své vyjádření v životě v Duchu, v Duchu, který se předává od ducha k duchu. Sexualita byla velmi narušena prvotním hříchem a na této Zemi, to znamená, že byla poznamenána až zvířeckostí. Proto se Bohu v této době líbí svobodné rozhodnutí pro život v čistotě coby vznešené oběti, jež zamezuje mnohá zla. Jak jsme ale řekli, Bůh musí obnovit sexualitu tím, že ji vrátí autentickému otcovství a mateřství. Kdo obětuje svůj život, neztrácí originalitu otce nebo matky na duchovní úrovni, protože tato síla působí na úrovni ducha. I když nedochází k tělesnému kontaktu, přesto dochází k jednotě v Bohu, k předávání Boží síly mezi mužem a ženou, které je pro Boha nutné k uskutečnění jeho plánů.

 Tomislav

 Bez ohledu, jestli jde o manželský život nebo zasvěcený život v čistotě, musí žít muž a žena ve vztahu. Musí komunikovat tohoto Ducha celou svou bytostí. To nás chrání od individualismu, individualismus je počátkem rozpadu. Bůh musí zachránit lidstvo, není možné si představit lidstvo, celý vesmír, který je přiveden ke Kristu a zároveň zůstane rozdělená základní buňka – vztah mezi mužem a ženou. Vztah muže a ženy na všech svých možných úrovních, v duchovním životě, v politice, ve společnosti, v náboženském životě musí dojít k sjednocení, jestli chceme sklidit plody sjednocení celého vesmíru v Kristu. Je to nutné i proto, aby zde byly nástroje jež plodí Boží děti, zdravé celistvé. Víme to a máme stále před očima strašné následky rozvedených manželství. Strašné následky rozdělení muže a ženy, mluví se o kriminalitě uvnitř rodin. To vše se přelévá na společnost na náboženský život. Vydejme se proto pozitivní cestou. Nejsme zde, abychom vám dali nějaké teorie nebo recepty. Přinášíme vám širokou zkušenost pocházející jak ze Země, tak z vesmíru a nabízíme body k zamyšlení pro duchovní cestu, k postupování od plnosti k plnosti. Do každého z nás je vloženo semínko Božího obrazu a podoby, jeho tvořivé síly, která nyní musí vyniknout, vyvinout se ve všech svých rozměrech.

 Stefania

 Tato tvořivá síla v nás nemůže vyniknout, jestli nedarujeme svůj život Bohu, jestli mu nedáme celou svou bytost. Pouze v autentické, dynamické a silné víře umožníme Bohu, aby v nás působil a probudil všechny výsady, jež jsou nám vlastní, ale často zatíženy naším egoismem. Jestliže nežijeme podle Božího zákona, automaticky se řídíme zákonem egoismu. Zákon egoismu znečišťuje vztahy a odvádí to co Bůh stvořil z jeho prvotní cesty plnosti a dokonalosti. Nyní je důležité, víc než kdy jindy, abychom se odevzdali Bohu a dovolit jeho zákonu vládnout celému našemu bytí. Naše vztahy – s mužem s ženou, s našimi blízkými, se vším čím nás Bůh obklopil i se samým prostředím – se zlepší, protože budou podřízeny Božím zákonům a ne našemu egoismu. Náš egoismus nás vede k rozporům s druhými, protože když jsme egoisty, nepřistupujeme na proměnu sebe samých, ale jestliže se ponoříme do Boha a obětujeme mu se, Pán může proměnit naše myšlení, může nás proměnit celé. Takto proměněni správně přistoupíme k druhým.

 Tomislav.

 Děkujeme vám, že jste si poslechli naše svědectví. Budeme se za vás modlit a přinášet vás před Boha, aby ve vás působila jeho tvořivá síla. Pokoušejte se připojit a otevřít se, a tak uskutečnit vše o čem jsme mluvili. Pozdravujeme vás a žehnáme vám.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s