Velká Boží zvěstování
Drazí bratři a sestry,
budeme společně pokračovat na naší cestě. Dnes se zamyslíme nad důležitým aspektem, obsaženým v poselství Nejsvětější Trojice, které Vám dnes přinášíme.
Jakým způsobem chápete Boží působení? Jako řadu katastrofických, nečekaných, či magických událostí, nebo událostí bez vzájemné návaznosti? Vždyť Bůh působí bez přestání, harmonicky, protože je Láska, která tvoří a přivádí vesmír k dokonalosti. Jeho základní působení přichází prostřednictvím vibrací jeho života. Každé stvoření přijímá tyto vibrace podle své originality, v míře odpovídající vnitřní otevřenosti a ochotě.
Vibrace Božího života postupně roste v celém vesmíru. Dosáhne svého vrcholu v přivedení celého stvoření ke Kristu: ti kdo přijmou Ježíše Krista budou přivedeni do mystického sjednocení s Bohem a budou schopni v plnosti přijímat jeho vibrace; ti kteří ho odmítnou, zůstanou slabí a ponecháni sami sobě. To je proces oddělování dobra od zla, proces proměny a pozdvižení těch, kdo přijímají Boha.
Projevování se vnějších události je plodem a následkem procesu, který nás přivádí k přijetí, či odmítání Božího působení. Toto se rozvíjí v nás a odráží se na vnější svět. V současnosti máme již dostatek informací a nikdo nemůže zůstat nerozhodný. Ti, kteří Boží působení přijímají se nechávají odpovědně zapojit. Naše účast vycházející z nitra je živoucí a proudí jako modlitba, která sytí náš život.
„Mé srdce je připraveno, Bože,
budu zpívat, prozpěvovat žalmy,
rovněž moje sláva!
Probuď se už, citero a harfo,
ať jitřenku vzbudím.
Hospodine, chci ti mezi lidmi
vzdávat chválu, mezi národy ti budu
zpívat žalmy;
vždyť tvé milosrdenství nad nebe sahá,
až do mraků tvoje věrnost
Povznes se až nad nebesa, Bože,
a nad celou zemí ať je tvoje sláva!
Aby tvoji milí byli zachováni,
pomoz mi svou pravicí,
odpověz mi“
Ž 108 (107), 1-7
Mějme účast na této veliké Boží lásce a prosme vzájemně o požehnání.
Tomislav Vlašić
Poselství Nejsvětější Trojice
„Na počátku každého důležitého období lidských dějin, nebo tehdy když to Bůh považuje za důležité, přichází sedm velkých archandělů do pekla aby oznámili Luciferovi Boží plány. Vniknou do pekla, a ono se otřásá.“ Sedm archandělů, sedm mocných duchů jsou naplněni natolik božským světlem, že temnoty zůstanou zmatené a ustrašené. Žádný démon, ani Lucifer, nemůže odporovat sedmi archandělům, když se ukáží v pekle; vědí, že pokud by se vzbouřili, budou zasaženi světlem.
Světlo archandělů je jejich mocí, duchovní i fyzickou silou, která v nich vyvěrá z Boží lásky a která může oslabit pekelné duchy do té míry, že zůstanou bezbranní. Démoni v sobě nemají světlo, protože nevlastní Boží lásku: jejich moc vychází z nenávisti, kterou v sobě chovají proti Bohu a Božím stvořením. I nenávist je duchovní a fyzickou energií, kterou démoni bez přestání působí na člověka a stvoření. To působí nemoci a smrt; to znají dobře ti, kteří zažili prokletí ze strany pekelných sil. Z Luciferovy nenávisti se rodí duchovní temnoty naplňující mnohá srdce a dokonce i mnohá stvoření.
Občas se přihodí, že se démoni přece jen vzbouří a postaví se proti andělům; ti je ale zastaví mocí světla, které je láskou; jsou uvězněni za neproniknutelnou zdí světla. I Ježíš používal tuto moc světla, v něm byla ještě mocnější než v andělech: v Janově evangeliu se píše o Ježíšově zatčení v Getsemanské zahradě. Stráž ho přišla zatknout a Ježíš se jich otázal: „Koho hledáte? Odpověděli mu: „Ježíše Nazaretského. Řekl jim: To jsem já…Jakmile jim řekl to jsem já, couvli a padli na zem“ (J 18, 4-6) Mocné světlo, vycházející z Božího Syna způsobilo, že padli na zem. Totéž platí i pro bratry z vesmíru věrné Bohu: z jejich těl vychází síla Boží lásky, jež je viditelná jako světelná aura, která je obklopuje.
Je to vždy sv. Michael, který oznamuje Luciferovi Boží plány i když je vždy doprovázen dalšími šesti archanděli. Činí tak na Boží příkaz, ve jménu celého Kristova mystického Těla. Účel tohoto zvěstování je dvojí: za prvé připomenout všem pekelným duchům, že je to pouze Bůh, který je Pánem celého stvoření a za druhé vymezit oblast působení pekelných sil, aby věděli, že mohou působit jen do té míry, do které jim to Bůh povolí.
Sv. Michael takto oznamuje i každou návštěvu Nejsvětější Panny Marie na Zemi. Na tom si můžete uvědomit velikost zjevení Panny Marie a pochopit s jakým respektem, úctou a vírou by měla být přijímána. Když se o nich dozví peklo, třese se a když se o nich dozví lidé na Zemi, pochybují, smějí se a opovrhují jimi. Je jen málo těch, kteří je přijímají proto, čím jsou: nezměrným Božím darem a mimořádnou milostí pro Zemi.