Věrni Božímu zákonu

Drazí bratři a sestry,

po příspěvku s velikonočním přáním jsme vám nic dalšího nepsali. Velikonoční svátky jsou svým poselstvím velmi bohaté a výrazné. Nechali jsme vás, abyste měli možnost se setkat se Vzkříšeným Kristem a prohloubit s ním vztah.

V lidském životě nemůže zůstat setkání se Vzkříšeným Kristem izolovanou epizodou, zkušeností, která pomíjí a zůstat jen jako vzpomínka. Naopak je to vitální zkušenost, jež se šíří, zcela člověka zahrne a stává se stále přítomnou; přivádí celé lidstvo k novému stvoření, jestliže přijímá Krista. Tak to bylo u apoštolů a u pravých Ježíšových učedníků.

Existují kosmické události, které nás oslovují které vám předáváme jako část našeho svědectví. Vzkříšený Ježíš po svém zmrtvýchvstání, jako dobrý Pastýř běžně navštěvuje Bohu věrné civilizace z vysokého vesmíru. Mezi ním a nimi je živý vztah, který si nedokážeme ani představit a jež můžeme považovat za etapu na cestě ke skutečnosti, kterou popsal svatý Jan apoštol jako nové nebe a novou zemi (Zj 21).

Existují i jiné události, jež k nám hovoří a povzbuzují nás. Po obrácení středního vesmíru, následně po evangelizaci ze strany Bohu věrných bratrů, začal Vzkříšený Ježíš navštěvovat také civilizace tohoto vesmíru. Pro lidstva ze středního vesmíru znamenalo jejich následování Ježíše proměnu, skrze jeho vzkříšení.

Evangelizace vesmíru pokračuje. Prostřednictvím lidí, kteří byli v Kristu vzkříšení, chce Bůh evangelizovat také nízký vesmír. Lidé z vysokého a středního vesmíru jsou k tomu připraveni. Je na nás, kteří žijeme na Zemi, kde Ježíš zvítězil nad smrtí a porušeností, vydat svědectví nesmírné síly Vzkříšeného, jenž působí v nás. Boží Syn přišel proto na Zemi a stal se Bohem s námi: aby přivedl celý vesmír k novému stvoření. Věrní bratři čekají, až se Země rozhodne pro spolupráci s nimi a pro vytvoření jediné Boží rodiny v celém vesmíru.

Chceme se s vámi rozdělit o jednu naši zkušenost. Každý den se za vás modlíme a obětujeme se Bohu za všechny ty, kteří chtějí přijmout jeho život. Vkládáme do Boha krásné a ošklivé události lidských dějin. Mimo jiné jsme se dlouze modlili za oběti „shoach“ (holokaustu), aby byly vyzdviženy do Božího světla. Obrátili jsme se na Boha také s našimi „proč“ s ohledem na takovou tragedii; a od Nejsvětější Trojice jsme obdrželi tuto odpověď:

„Ve vesmíru platí jeden tichý, neúprosný zákon, který určuje hranici za kterou nemůže zlo působit. Tuto hranici určil Bůh. Když se zlo tuto hranici snaží překročit, samo se hroutí, protože zlo v sobě nese zárodek sebezničení. Bůh dopouští působení zla, protože respektuje lidskou svobodu, aby dovedl lidstvo k zamyšlení se nad používáním své svobody, a aby se napravilo. Jestli však temné působení překročí Bohem stanovenou hranici, a snaží se zničit zákony života, které určil Bůh, začíná působit zárodek zničení v samém lůně zla a rychle ho přivání k sebezničení. Ničí sebe se stejným násilím, s jakým chtěl zničit dobro. Vaše dějiny pamatují mnohé Luciferovy děti u moci; jejich síla se zdála být nepřekonatelnou, nikdo se nemohl vzepřít jejich aroganci. Pak, znenadání padli. Vždy padli, padli všichni.“

Povzbuzují vás tato slova? Mohou ve vás vzbudit sílu vzkříšení ke zničení mechanizmů porušenosti? Mohou rozvinout silný život, který je schopen se postavit porušenosti kolem vás? To by mělo být naším svědectvím o Vzkříšeném Kristu a poslání jeho učedníků.

Proč Bůh dovolil tragédii holokaustu svého vyvoleného Izraelského lidu?

Toto je odpověď, kterou nám dala Nejsvětější Trojice:

„Holokaust byl urážkou Boha, jaké nikdy před tím nebylo, byl vyhlášením války Bohu ze strany pekla a Pán na to nezapomněl… Holokaust je tragedie, jež zplodilo lidstvo na Zemi, protože je vzdálené od Boha. Kdyby lidé na Zemi pochopili výzvy Panny Marie ve Fatimě, Ježíšovy výzvy v Polsku skrze svatou Faustinu, kdyby se pokořili před Bohem a káli se, nikdy by nezakusili hrůzu holokaustu…

Kde byl Bůh? Ptají se povrchní lidé, kteří jsou daleko od pravdy. Odpovídám: Kde byl člověk? Kde bylo lidstvo, kde byli křesťané? Na co mysleli, když na náměstích zdravili Hitlera, tleskali jeho poblouzněným projevům, schvalovali jeho nedůstojné zákony? Kde je člověk, když ho Bůh volá, když ho chce vést za ruku, aby ho spasil a on ho neustále odmítá; rouhá se proti Božímu jménu? Odpovězte upřímně. A vy, kde jste dnes vy, tváří v tvář dramatům vaší doby?“

Kde je naše odpovědnost? Dovolujeme Bohu, aby nás probudil prostřednictvím znamení doby, prostřednictvím své Matky a proroků, kteří promlouvají i dnes? Necháváme v sobě působit porušený život nebo chceme přijmout vzkříšení, abychom odstranili porušenost, jež vše napadá? Svědkové Vzkříšeného by měli mít účast na novém stvoření, protože dostali Ducha Vzkříšeného Krista a celý vesmír očekává jejich svědectví.

Když se ptáme kde je Bůh nebo proč nám nepomůže, se Pán ptá nás, kde jsme my. Ptá se nás jestli chceme přijat nebo ne sílu jeho vzkříšení, abychom mohli vyřešit své problémy. Bůh je připraven, nám dát všechny prostředky, které potřebujeme, jestli si to přejeme, jestli se chceme snažit žít podle věčných zákonů, jež nás naučil.

Lidem, kteří se ospravedlňují a tak zůstávají podřízeni zákonům porušenosti odpovídá Bůh tím, že jim ukazuje cestu k vítězství. Svatá Trojice říká:

„…Přesto, také v pekelných temnotách vyhlazovacích táborů rozsvítil Bůh svá světla: svatí a světice dali sebe Bohu, postavili se smrti, aby zachránili druhé; chodili v blátě koncentračních táborů a obětovali Bohu utrpení a modlitby. Tím odčinili hříchy lidstva. Díky nim byla zkrácena utrpení mnohých a oslabeny síly tyranů. Svatý Maxmilián Maria Kolbe, svatá Tereza Benedikta (Edith Stein) jsou nejznámější jména, ale v ráji září mnoho světel, která se rozsvítila pod nebem Auschwitz (Osvětimi) a všech ostatních táborů hrůzy. Právě tam, kde Luciferovi synové šlapali po lidské důstojnosti, tam se ještě víc zaskvěla důstojnost a svatost Božích dětí. Bůh vždy umlčí zlo dobrem.“

Chceme tedy čekat, až se lidstvo znovu propadne, aby se probudilo? Není lepší umlčet zlo dobrem navždy? Bůh nás povolal, abychom vládli vesmíru spolu se Vzkříšeným Kristem.

Vyzýváme vás, abyste se neomezovali jen na nějaké zbožné úkony, ale abyste slavili život ve Vzkříšeném prostřednictvím své úplné odpovědi. Výzva platí i pro nevěřící: také vy jste povolaní k poražení porušenosti a účasti na oslavě života bez konce.

Doprovázím vás svým požehnáním spolu se všemi těmi ve vesmíru, kteří mají účast na královské důstojnosti Vzkříšeného Krista.

Tomislav Vlašič