Drazí čtenáři,

tak už jsme se přiblížili k Velikonocům, k velkému přechodu ze smrti do života. Tento přechod dovršil jako první náš Spasitel, čeká však na každého z nás. Přeji vám, abyste vstoupili s Ježíšem do opravdového života. Do života vzkříšených v Kristu, který z nás dělá nová stvoření, zrozená z Boha. Stvoření, která už nejsou připoutaná k pozemským věcem, nýbrž nasměrovaná k nebi. Nabízím vám Ježíšovo poselství na tento měsíc, ve kterém je zdůrazněna nezbytnost oproštění se od lidských očekávání, jako podmínka vstupu do Božího království. Zákony tohoto království jsou v protikladu s logikou tohoto světa. Toho, kdo je přijímá, však vedou k opravdovému štěstí, takovému, které svět nemůže dát, protože ho nezná. Modlím se, aby se uskutečnil život každého z vás a je to i mým přáním ke svatým Velikonocům opravdového vzkříšení.

 

Ježíšovo poselství z 12. dubna 2011

„Drahé děti, radujte se z mého vzkříšení! Ono je vítězstvím pro každého z vás; smrt, která vás děsí a která je nejmocnějším nástrojem vašeho nepřítele, byla poražena. Tělesně ještě zemřete, to je pravda, ale pokud zůstáváte sjednoceni se mnou, můžete v duchu překonat bariéru smrti již nyní. Na konci časů, až se vrátím, abych sjednotil své království, zneškodním Satanovu moc. Těch, kteří mě přijali a milovali, se už smrt nedotkne, nejen v duchu, ale ani na těle. Budou proměněni a vstoupí se mnou do nového stvoření, konečně svobodní od hříchu a smrti.

Celý vesmír je na cestě k tomuto cíli a každý z vás otevírá dnes cestu mnohým, kteří přijdou poté. Každý kdo roste ve víře posiluje i druhé a urychluje proces přeměny. Tento proces probíhá už nyní, v tomto čase, a bude pokračovat až do svého úplného uskutečnění. To je příslib a vězte, že Boží přísliby platí. Nejsou jako řeči vašich vládců, kteří neplní to co slibují. Bůh drží slovo a uskutečňuje své plány způsobem, který vám někdy uniká, ale vždy neomylně, stejně tak jak je neomylná inteligence vašeho Stvořitele. A proto mi důvěřujte! Moje smrt a mé vzkříšení jsou zárukou Božského zaslíbení; odtud vyvěrá nesmírná moc, která je vám k dispozici, aby živila celou vaši bytost.

Stačí, abyste se mi otevřeli a celým srdcem si přáli svoji proměnu. Nedělejte si starosti s tím co přijde, nebo co máte dělat. Uskutečnění vaší touhy po osobní proměně záleží na mě, ne na vás. Co můžete udělat vy sami? Je to můj Duch, který ve vás působí, formuje podle své vůle to, co je ve vás počato. Jestli si přejete můj život, on vám půjde vstříc a uvidíte jak se snadno uskutečňuje to v co jste uvěřili. V Bohu věci probíhají přirozeně; v Božím životě není nic z donucení. Tak jako potůček pokojně teče, napájí tvory a obrušuje i ty nejtvrdší kameny. Tak tomu bude i z vaším životem ve mně, když budete jedno s mým Duchem; budete řekou přinášející život. Jak toho dosáhnout? Právě o tom vám chci povědět.

Celé stvoření a stejně tak i váš vlastní život spočívají na neomylných a neporušitelných zákonech, které platí i v těch nejvzdálenějších končinách vesmíru. Na těchto zákonech se zakládá Boží království a z nichž čtyři jsou nejdůležitější.

• První, na němž stojí ostatní, spočívá v uznání Boha jako Stvořitele a Pána, pramene života, každé inteligence a síly.

• Druhý spočívá v uznání života jako nejvyššího Božího daru, proto svatého a nedotknutelného už od početí, s nímž nikdo nemůže nakládat podle své vlastní vůle.

• Třetí vás vede k uznání, že jste stvoření, která potřebují Boží lásku a pomoc a také k připravenosti podřídit se vedení jeho Ducha.

• Čtvrtý od vás nakonec žádá odevzdat svůj život Bohu, svěřit ho do jeho rukou, aby jste od Něj mohli obdržet inteligenci, sílu a lásku. A takto se stali Božími nástroji a spolupracovníky k prospěchu každého tvora.

Směřování celé vaší existence se odvíjí od přijetí, nebo nepřijetí Božích zákonů, zvláště těch čtyřech výše zmíněných. Tyto zákony mají moc vás neustále obnovovat, jak v duchu tak i tělesně a orientovat vaše myšlení ke všemu dobrému, vznešenému a spravedlivému. Uschopňují vás, abyste v sobě poznávali a zakoušeli Boží život, rozlišovali dobro a zlo, abyste pomáhali bližním, vnímat impulzy, které  Duch Svatý neustále vtiskuje do vašeho ducha a jimiž vás vede k uskutečnění plánů a tužeb, které má pro vás připraveny Bůh.

Jestliže přijmete tyto zákony ve vašem duchu a přejete si je uskutečnit, Bůh vás k tomu obdaří všemi potřebnými prostředky. Nezlomí vás a neuškodí vám ani zkoušky pocházející ze satanova protivenství proti vaší snaze o dobro. Bůh je dopouští jen v té míře, ve které jsou užitečné k posílení vašeho odhodlání milovat Boha a žít podle jeho zákonů.

A naopak, když tyto zákony odmítáte, musíte všechno dělat sami a musíte si stanovit své vlastní lidské, nedokonalé zákony. Vaše mysl je oddělená od mysli Boží a Duch Svatý ve vás nemůže plně působit. Takto bude vaše mysl pouze lidská, sahající jen k pozemským věcem, protože jen ty pro vás budou přístupné. Stejně tak vaše síla bude jen lidská, omezená a neschopná čelit mnohým potížím života. Pouze lidská bude i vaše láska z čehož plynou velká utrpení. Pokud totiž není láska ve vás neustále sycená láskou Boží stává se jen náklonností, snahou něco vlastnit, žárlivostí, strachem ze ztráty předmětu své touhy nebo se promění v odpor, vzpouru, zášť a pomstu. V takovém případě je silně omezeno působení Ducha Svatého, který dává vašemu bytí rovnováhu. Ve vás se potom rodí jen zmatky a neschopnost zvládat emoce. Chybí také vaše spolupráce na Božím působení, to co děláte je rozhárané, vaše rozhodování nejisté a vaše osobnost se stává rozpolcenou a křehkou.

Principy působící v Božích zákonech vás vždy vedou ke svlečení starého člověka – svlečení se ze sebe samých, k postupnému odkládání sobeckých měřítek určujících lidský život a směřujících k osobnímu prospěchu na úkor druhých. Země je plná egoistů, kteří myslí jen na sebe a nedbají na Boha a na své bližní. Zlo, které působí máte před očima. Mnozí si myslí, že svlečení starého člověka, které od nás žádá Bůh je určitý druh cenzury uložený božskou autoritou, něčím co omezuje lidskou osobnost a brání jí v jejím sebevyjádření. Z toho se rodí ateismus, jako odmítnutí Boží autority a podřízení se Bohu. Ti, kteří takto uvažují, považují věřící za podřízené slabochy, neschopné vlastního myšlení. Považují je za poslední ve společnosti, za ztracené. Sebe sami mají za první, svobodné a nezávislé na zastaralých, omezujících formách života.

Chtěl bych vám říct, že tomu tak není. Správný věřící je svobodný, protože Bůh nejenže lidskou svobodu respektuje, ale také ji chce. Vždyť ho stvořil k obrazu svému a své podobě. Chtěl, aby byl člověk  mocný v myšlení i konání, schopný stát tváří v tvář svému Stvořiteli a aby spolupracoval na vládnutí nad vesmírem. Bůh chce aby se člověk zřeknul svých sobeckých zájmů, vedoucích k zneužití moci a k nespravedlnosti. Člověk je stvořen ke spravedlnosti, ne k nespravedlnosti. Spravedlivý člověk žije v harmonii s Bohem a je šťastný. Nespravedlivý bojuje proti Božím zákonům života a utiskuje sám sebe. Myslí, že může dosáhnout víc, protože je samostatný a oddělený od Boha, ale opak je pravdou.

Člověk si cení bohatství nade vše a myslí si, že mu Bůh brání v jeho získání. Není to tak! Bůh nezavrhuje bohatství jako takové. Odsuzuje bohatství, které bylo získáno nespravedlivě, na úkor bližních, popřením principu univerzální lidské solidarity a to je něco jiného. Pokud je člověk sjednocen s Bohem, žije v úctě k Božím zákonům a bratrsky přistupuje ke svému bližnímu. Takového člověka zasype sám Bůh bohatstvím.

V čem spočívá pravé bohatství před Bohem? Spočívá ve sjednocení se s pramenem každého úspěchu, tj. se Stvořitelem, na kterém závisí sám život ve všech svých rozličným podobách. Bohatství, o kterém mluvím, nemá nic společného z obnosem ve vaší kapse, nebo se stavem vašeho bankovního účtu. Bohatství podle Boha je účast na boží hojnosti. Na hojnosti Pána vesmíru, který rozděluje všem svým dětem vše dobré, bez nadržování a rozdílů. Je zcela jistoté, že dary Prozřetelnosti přichází ve správný okamžik a tlučou na dveře toho, který věří. Jestliže odevzdáte svůj život Bohu, Bůh vám ho vrátí vrchovatě naplněný bohatstvím. Nebuďte ustaraní: Bůh ví nejlépe,že potřebujete peníze, abyste měli z čeho žít, i ty vám dá, když se ubráníte chamtivosti.

Ano, děti, pravý boháč před Bohem je i velmi chudý. Co to znamená? Znamená to, že když  opravdu důvěřujete Bohu, tím že plníte vaše povinnosti s láskou a oddaností, budete naplněni jeho dobrem a budete mít vždy z čeho žít bez ustaranosti, bez toho, že byste vztáhli ruku k nespravedlnosti. Bůh Vám dá, co potřebujete a budete opravdu bohatí. A když se odevzdáte pouze Bohu, bez závisti a touhy po penězích a majetku, budete i opravdovými chudými. Těmi, které Bůh miluje a jimž patří jeho království. Chudý podle Boha, to není ubožák, tak jak si jej představují lidé; a bohatý podle Boha není nenasytný shromažďovatel majetku, tak jak soudí lidé.

Opravdové bohatství a opravdová chudoba jsou dvě strany téže mince; vlastní je jen ti, kteří vědí jaké je před Bohem jejich pravé místo a sami sebe považují za poslední, ne za první. Když mluvím o posledních, představujete si je snad tak jak ostatní lidé, to je jako ty, kteří nic neznamenají? Ne děti, poslední v boží mysli jsou ti, kteří se nesnaží všechno a všechny vlastnit, nejsou pyšní, nepovyšují se nad ostatní. Nediskutují s Bohem, nedůvěřují lidské moci, ale s radostí se odevzdávají Bohu a jsou mu k dispozici. Umějí od něj přijímat moudrost, inteligenci a vše potřebné k životu. Tito jsou poslední v božích očích a mají před ním větší cenu než vaši mocní, jimž patří svět a kteří jsou obdivováni lidmi, ale před Bohem bohatí nejsou.

Co vás zajímá v životě? Co byste chtěli mít? Upřimně se ptejte sebe, co je na prvním místě ve vašich myšlenkách, podívejte se jste-li opravdu bohatí tak jak jste. Zvažte, zda peníze, city, věci které vlastníte, práce tak jak ji zamýšlíte je opravdu to co potřebujete k tomu, abyste byli šťastni. Buďte k sobě upřímní; když si uvědomíte, že nemůžete žít bez toho či onoho, nejste před Bohem chudí ani  bohatí. Ptejte se je-li Bůh pro vás opravdu vším, zda máte důvěru v jeho dobrotu. Ptejte se jste-li připraveni s ním aktivně spolupracovat, dát mu k dispozici svoji inteligenci a vaše schopnosti. Nebo si myslíte, že Bůh musí stát a pozorovat co děláte a na konci schválit či neschválit vaše dílo,  jako úředník když orazítkuje konečný dokument.

Ne, život s Bohem není pasivitou, není strachem z posledního soudu! Naopak, je radostnou a živou účastí na činnosti Stvořitele. On není soudcem, který buď osvobozuje, nebo zatracuje; Bůh je laskavá a nejvyšší bytost. Dává podnět k životu a nechá ho ve vás proudit bez úzkostlivé ustaranosti, protože ustaranost on nezná. Jeho láska k vám je věčná a neměnná. Obnovuje se ve vás každý den, po všechny roky vašeho života. Bůh vám pomáhá svojí nekonečnou mocí, vede vás k pravému dobru, je vám na blízku v únavě každodenního života, v tichu vás zve k setkání, dává vám pokoj a odpočinek.

Co je vám ještě zapotřebí abyste byli šťastni? Chybí vám, abyste se ponořili do objetí Stvořitele, abyste pustit z vašich rukou řetěz, kterým svazujete sebe i ostatní v pošetilé iluzi, že vlastníte svět a řídíte svůj život. Chybí vám být posledními, těmi kteří nehledají to co hledá svět, protože nalezli větší poklad; Boží lásku. Boží lásce se nevyrovnají žádné peníze; ona je vším co stačí k životu, protože z této lásky pochází všechno vaše dobro.

Dejte mi tedy svůj život, abych ho proměnil mocí svého Svatého Ducha a odevzdal ho svému Otci. Buďte bohatí mnou a chudí světem. Buďťe poslední a takto se stanete prvními. Prvními, kteří pochopili tajemství života, prvními, kteří dorazili. Kam? Do plnosti věčného života, života od Boha, tvořeného láskou, pokojem a dobrotou. Jediného života, který stojí za to žít.

Žehnám vám ve jménu Otce, Syna i Ducha Svatého.